Pro smutné oči

Venku už se tmí máme rozestláno,

tak pojď se přitulit než bude ráno.

Tak pojď se přitulit ,den už končí,

to se přece nehodí k lásce smutné oči.

To tak někdy je,to tak někdy bývá,

že pro pár prázdných vět přihořívá.

Že pro pár prázdných vět zablýská se

hádkou si ublíží dvě blízká srdce.

Oba jsme na vině to se stane

tak utři oči své  uplakané.

Tak utři oči své,víčka slaná ,

moudřejší večera bývají rána.

Aź přijde nový den a vstaneme,

to co stalo se zapomeneme.

To co stalo se snad nás ponaučí,

tak přitul se ke mě do náručí.