Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProzření
26. 09. 2009
10
10
1933
Autor
Metta
Po lese si kráčím,
kupu stínů s sebou vláčím.
Hučí do mě hlasem sýčka
a mají strach ze sluníčka.
Jenom se tak vleču,
těm potvorám neuteču.
Najednou stín jako hrom.
Stíny zblebly. Jejda, strom!
Mohutný dub mávl paží.
O co se ta holka snaží?
Vzapětí mi nehebce
přistál žalud na lebce.
V hlavě mám jak v kolotoči,
az se stydím zvednout oči.
Vytřásl z ni všechny - PÍP-,
už se cítím mnohem líp.
10 názorů
Pěkný začátek, zase bych přehodil-vleču, neuteču za sebou. neuteču bych hodil za hrom. Jináč se další řádky čtou hezky:))) Heezkáá:)))
aleš-novák
30. 09. 2009Štěpa z Hřibska
29. 09. 2009
Vzapeti mi nehebce
pristal zalud na lebce. :-) , :-) , :-)) Super.
Je ty háčky a čárky kdyby by bylo možno doplnit.
kdoví na co myslel Newton, než mu "nehebce" (zajímavé slůvko:-)) přistálo jabko na lebce :-)) */