Vlastenectví

Za lípou srdčitou naslouchám tlukotu

jejího srdce, co má radost z žití,

to píseň je mého snu a myšlenka pro notu,

co vyhrává nočním lvům, pak chytá je do svých sítí

a zaniká ve slastném, zurčivém hukotu.

Ten potůček smyje žal z propadlých lícních kostí

a utuží svěžest, která člověka vymaní

z otupělého žasu a touze po všednosti,

z ducha, co bojoval za násilí, hřímání

a z myšlenek vrásčitých za nocí v opilosti.

Naslouchá mu i vláda zvířat a jejich píle

žene nás kupředu po vzoru svého ducha,

no tak je následujme, než zrezne zub času v pile,

neb chvástat se bez hrdinů, to je věc jednoduchá,

Čechy mé srdceryvné, Čechy mé přiopilé .