Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se***
27. 09. 2009
1
0
541
Autor
Narcissa
***
Ach Bože, neotáčej se zády
Radši vem mne do dlaní
A zpátky v prsť rozemni,
Co jsem to zač,
Že bezhlavě propadám každé vášni
Která mě třeba jen mine bokem
Co jsem to zač,
Když všechen ten kal
Z okolo do mne plyne.
Jen neodcházej
Řekni mi radši
Kde člověk bere sílu
Aby dům třikrát spadlý
Znova postavil
Řekni proč v plicích
Vzduch stále proudí
Přestože Tě prosím
O rozplynutí do nikam
A tvář ukrývám do hader
Pohozených kolem bran
Tvého svatostánku
Uvnitř mě
Bože, dal jsi mi slova
A sebral světlo,
Nechci dál bez malé dlaně
A vrásek co po paměti
Nahmatám v důlcích z usmívání
Proč mi ty poklady do klína skládáš,
A pak když vkoření do srdce
Ven je trháš..
Mlčím..
Tvá je vůle
Mé zas šílenství a žal,
Co jednou vytrhneš
Desetkrát opláču
A stokrát zaplatím..
Bože, Miláčku mé duše,
S jakou něhou mne trestáš
A s jakým žalem
Seješ do mne strach
Příteli mých smutných nocí,
Dnes naposled pohlaď moje čelo
A pak navždy moje lůno schovej v zem
Schovej je přede všemi
Však tak, ať slunce může hřát
Mou lebku a moje kosti
Na výsluní moře minulosti
Ach Bože, neotáčej se zády
Radši vem mne do dlaní
A zpátky v prsť rozemni,
Co jsem to zač,
Že bezhlavě propadám každé vášni
Která mě třeba jen mine bokem
Co jsem to zač,
Když všechen ten kal
Z okolo do mne plyne.
Jen neodcházej
Řekni mi radši
Kde člověk bere sílu
Aby dům třikrát spadlý
Znova postavil
Řekni proč v plicích
Vzduch stále proudí
Přestože Tě prosím
O rozplynutí do nikam
A tvář ukrývám do hader
Pohozených kolem bran
Tvého svatostánku
Uvnitř mě
Bože, dal jsi mi slova
A sebral světlo,
Nechci dál bez malé dlaně
A vrásek co po paměti
Nahmatám v důlcích z usmívání
Proč mi ty poklady do klína skládáš,
A pak když vkoření do srdce
Ven je trháš..
Mlčím..
Tvá je vůle
Mé zas šílenství a žal,
Co jednou vytrhneš
Desetkrát opláču
A stokrát zaplatím..
Bože, Miláčku mé duše,
S jakou něhou mne trestáš
A s jakým žalem
Seješ do mne strach
Příteli mých smutných nocí,
Dnes naposled pohlaď moje čelo
A pak navždy moje lůno schovej v zem
Schovej je přede všemi
Však tak, ať slunce může hřát
Mou lebku a moje kosti
Na výsluní moře minulosti