Horory

Celý den nevylezu z "nory"
a hledět budu na horory.
Je to má láska veliká
čas při tom pěkně utíká.
Když všude spousta krve teče,
začínají mi v břiše křeče.
Krev bude asi opravdová,
jen se zdá trochu oranžová(fialová).

Už vůbec do smíchu mi není,
to když se Goldblum v mouchu mění,
sám neví, co se to s ním děje,
nezbývá mu moc z obličeje.
Pak v druhém díle, pokud vím,
stejně se změní jeho syn.
Dobře to ale dopadne,
nahý z teleportu vypadne.

Zatím se na vesmírné lodi
vetřelec ze žaludku rodí,
celou posádku likviduje
a loď si přitom pěkně pluje.
Žena to nad ním vyhraje,
pošle ho někam "do háje".
Pak Ripleyová jediná
i s kočkou klidně usíná,
a až se znovu probudí,
na jinou loď se nalodí,
změní jen časy, prostory,
zabíjí stejné potvory.

Už nejedu do Bratislavy,
není to pro mě výlet pravý.
Kdo v hostelu se ukáže,
se zlou se brzy potáže.
V hlavě mi z toho řevu hučí,
své oběti tam krutě mučí.
Zas jediný to přežije,
zemře však příště - mordyjé...

Nebude dlouho v pohodě,
ten, kdo si plave ve vodě,
žralok otevře čelisti,
snadno si stravu zajistí.
Obrovský pavouk všechno vidí
a místo much si chytá lidi,
omotá je, pak zabíjí,
mám z toho arachnofobii.

Protože hory mají oči,
není tam radno ani vkročit,
pětice(šestice) zrůdných bratří
ukáže každému, kam patří.
Všichni se ztratí v pustinách,
zůstane jenom krve pach.

Není to pro nikoho sláva,
když psychopat svou pilou mává.
V Texasu nerostou jen růže,
masku si dělá z lidské kůže.

Kanibalové v pralesním stínu
pozvou mě k sobě na hostinu,
něco dobrého by si dal
jistě pan doktor Hannibal.

Zombie se tomu všemu směje,
v hlavě mu velká díra zeje,
očními důlky lezou červi,
mám z toho pocuchané nervy.
Cáry jen zbyly z jeho kůže,
člověk se z toho zbláznit může.

Ve dne má noc a v noci den,
každá mu dává život v plen,
přiběhne, když ji zavolá,
její pán hrabě Dracula.
Upíři trochu krve loudí,
na věky věků světem bloudí,
až nás tu všechny vysají,
vrátí se zpátky do bájí.

Jsem z toho sama celá bledá,
do lesa se jít také nedá,
za stromem číhá - je to tak,
velký, chlupatý vlkodlak.
(A klidně bych se vsadila,
že to má sestra nebyla.)
Kousne mě někam a co pak?
Přibude další vlkodlak,
změním se v stejnou příšeru,
asi se z toho . . .

Nechodím ani do muzea,
hrůzou bych asi oněměla.
Jeden tam zcela bez příčiny
dělá si z lidí figuríny,
horký vosk na ně klidně lije,
nevadí mu, že každý žije.

Hallowen už se kvapem blíží,
ze sezení mě bolí v kříži.
A že je 13. pátek,
mám z toho v hlavě pěkný zmatek.
Nezvratný lidský osud bývá,
nevím, kolik času mi zbývá.
Nejlepší bude zůstat doma,
než se dát někde zamordovat,
nepůjdu ani do kina,
bude tam stejná kravina.