Včerejší

Z prázdných očí už nekanou slzy
šeptám smutky do holých zdí
a na radost je zoufale brzy
a příliš pozdě je na soužení

Zamíchám do čaje než půjdeš pryč
hraný úsměv, falešný smích
city si zamknu a zahodím klíč
a spadlé sliby smetu jako sníh

Umřít by dnes šlo až směšně lehce
však vykřičet bol do ticha
nelze a snad se mi ani nechce
když život v těle stejně dodýchá

Proklít světlo a temno a splíny
duší sny, těl touhy mrzí
z toho co bylo zbyly jen stíny
ty říkáš - sbohem a já - to brzy

---