Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBez kontextu II.
01. 10. 2001
13
2
3348
Autor
blbjenka
Ne, nejsme z oceli
ne nejsme muži činu
jen oknem do cely
teď nahážeme hlínu
Bolí, či nebolí
když v ruinách vítr skučí ?
Děti jdou do školy
a svět...
... se nepoučí
2 názory
Někdy bolí, jindy míň... Zatím jsem to vždycky rozchodil...
...Dobře píšeš, děvče...*
zatraceně umíš.
ale naděje je. já ji vidím. nejasnou a potrhanou jen jako závoj nad světem. ale vidím ji.
To Ostrich: no jo, v něčem až příliš rychle, jenže právě jenom v něčem, vzniká jaksi nerovnováha mezi technickou vyspělostí a schopností mezilidských vztahů :( Evoluce to má s náma těžký.
To Mari: zřejmě unikal nejen tobě :)) ale mírně odkamufluju, chceš-li, ( nechceš-li, nečti to :)) je o tomtéž jako tahle, jenom z míň generalizujícího a víc osobního hlediska, vznikla ze znechucení určitými "událostmi", zatímco tahle spíš ze smutku.
ale v podstatě se to může vztahovat k čemukoli jinýmu :))
Tak to se mi líbí o hodně víc než ta předtím...rozhodně ti v ní o něco jde. U té předešlé mi unikal smysl té básně...
Takže tip
Jak jsme netrpěliví! Kdyby se svět poučoval tak rychle, jak bychom si představovali, to by tedy byl zmatek nad zmatek... a co evoluce přátelé, to vám neříká nic? Svět se učí až příliš rychle, zvlášť násilné prostředky se stálým poučováním...
Bezejmenny
01. 10. 2001
to Danny: optimismus je opium lidstva :), mimochodem, už se někdy poučil ? :(