Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Se

14. 10. 2009

628

Autor

leenai

hleděla jsem
jak ruce mi usychají
a křížem krážem možno by
luštit ze hřbetů jejich skal

se něžně obejmout
a spolykat svá mrtvá slova
své já
a přinést jej na dlaních
--

tvé oči vedly němý monolog
a dávaly znamení letcům
myslivcům do polí
a běžcům o život

"jen dál!
za hranice těch sivých skal
kde dýchat zabolí!"

"jen dál!
však jsme jen síla za ustání.
těch spánek nehojí."

hleděla jsem.
jak toho strachu a se ze zmaru
a co předzvěstí v polích nábojů
možno by stavět na horu

možno by polykat v dobrozdání