jasno vidné potěšení

líbí, protože jste jeho kamarádi. 

líbí, t

Dobře, tak tedy jak znám Tvé texty...nebo abych zase nezavdal příčinu k mýlce, jak se mi jevily Tvé poslední texty. Tento má pro mě takovou decentnější (mírnější, tišší) linii. Nevaří se to v něm tolik. Docela se mi to líbilo. Snažím se vztahovat k textu samotnému co mi vědomí dovolí :), podvědomí neovlivním (ale na Totemu ho zavírám do klece tím, že si naotvírám dvacet oken a pak čtu texty, aniž bych věděl kdo je autor - přestože ho občas v průběhu čtení poznám z rukopisu. To bývá často i případ Tvých básní). Kdybych k Tvým textům chodil s dopředu jasnou představou, asi bych už dávno chodit přestal, anebo by moje reakce byla pokaždé podobná. To myslím není.

no nevím proč by sis měl vykládat můj povzdech jako nízké mínění, můj problém to není, bavilo by mne, kdyby ses víc vztahoval k textu samotnému, než abys psal jak mne znáš; do hlavy ti nikdo nevidí, co přesně jsi tím mysle;

no nevím proč by sis měl vykládat můj povzdech jako nízké mínění, můj problém to není, bavilo by mne, kdyby ses víc vztahoval k textu samotnému, než abys psal jak mne znáš; do hlavy ti nikdo nevidí, co přesně jsi tím mysle;

I ty psychologu. I přesto, že máš do jisté míry pravdu (vycházíš sice obecně správně, ale s přehnanou jistotou z předpokladu, že vliv letité osobní zkušenosti se promítne při čtení textu), udivuje mě, že máš potřebu mi tímto učitelským tónem sdělovat, jak nízké máš o mě mínění.

.) je škoda, že už vůbec nejde o text, ale o to jak mne údajně ve své mysli vidíš .)

Zdá se mi mírnější, než jak Tě z poslední doby znám. Nevztyčuješ tady tolik ukazováček. To mi na ní připada sympatické.