Balada

V kuchyni tma
syn doma není

matka
náchylná ke zhroucení
do otce ryje:

tvoje vina
tys vyhodil mi z domu syna
a nevím teď
zda vůbec žije!

upije otec z láhve piva
a na ženu se nepodívá

už jsou mu proti srsti její
katastrofické představy
vždyť ona jeho hecovala
a vtloukala mu do hlavy
aby mu pěstí pohrozil
když jejich syn
ta duše malá
bránil se jim
a ze všech sil
chování běžné porušoval

je pryč
kdo poví
kam se schoval?
kde před rákoskou našel skrýš?
je večer již
tma jako v ranci
v kuchyni řvou dva v divém tanci
co nevědí si vůbec rady
s výchovou
kéž by už byl tady!

vše odpuštěno
bez výprasku
odteď mu dají jenom lásku
ach Bože
kdy se vrátí zpět?

svět plný zla a násilí je
ach Bože
ještě chlapec žije?

už bude půlnoc
jaká cena
je za ten strach?
aaach - úpí žena
zakletá ve svých vzpomínkách

a přesto dál v ní
„právem matky“
hněv kypí
střílí do muže:
jsi slaboch víš?
a hloupě civí
když jeho bolest přemůže
strach za svůj vezme
kabát boty
a v zámku vrzne jeho klíč

zůstane matka zcela sama
syn i muž její teď jsou pryč

zatím tam v noci
uličkami
bloudí kluk
ještě předškoláček
a v duchu řve do vzduchu:
MAMI!!!
bojí se táty
tiše pláče

najednou kdosi za rameno
chytá se kluka – příšera
už po něm vztáhla svoje drápy
ta věrná družka večera

k smrti se lekne
z hrdla ale
už není schopen vydat zvuk
před krátkým časem dítě malé
a ještě pořád malý kluk
tvář jeho bílá bez krve je

za zády otec

– nezakleje
vezme mu ručku do tlapy
nejtišší chvíle pro chlapy

jdou spolu nocí zpátky domů
rákoska mezi odpadkama
otec je klidný
brečí máma

komu ten výprask patří?
komu?

---