Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seK.O.U.L.E... Opona spadla
Autor
Arlea689
já vím, že je to blábol... ale co chcete za 24 hodin? :-)
K.O.U.L.E…opona spadla
Bylo mi tehdy šest let. Asi byl listopad a byli jsme na Letenské pláni, ale ani to bych nevěděla jistě, kdybych se měla spolehnout jen na své vlastní vzpomínky. Z toho dne si totiž spolehlivě pamatuji už jen to, jak ve své růžové bundičce sedím tatínkovi na zádech. Myslím, že mi i půjčil klíče, abych mohla zvonit. Také si vzpomínám na svůj údiv. Divila jsem se, že je všude tolik lidí a vlajek a taky proč a co všichni křičí. Chodila jsem do školy teprve dva měsíce, ale už jsem uměla přeslabikovat všechny nápisy na transparentech. A potom nějaký pán mluvil. Už nevím přesně, co povídal, ale na konci řekl, že…
Opona spadla.
Je mi sedmnáct a jedu z jednoho z představení. Slunce svítí a je konec června. Už půjdu do školy jenom dvakrát a budou prázdniny. To má jen jedinou nevýhodu, a sice tu, že neuvidím Jeho. Ale budeme si psát a jestli budeme někdy oba v Praze, určitě se sejdem. A na září se taky těším. Možná mě v divadle už konečně přijali do výběrového souboru, o to už se dlouho snažím. To představení se sice nepovedlo tak, jak bych si přála, ale…
Opona spadla.
Ležím v nemocnici a uvědomuji si, jak to tehdy bylo všecko krásné. Vlastně všecko, do té doby, než se to stalo. Než jsme jeli v autě a nestačili jsme zabrzdit. Pak přišla bolest, největší v mém životě. Jediné mé přání je teď žít. Aspoň pár let, pár měsíců, pár hodin…Nechci aby…
Opona spadla.
5 názorů
vždycky něco napíšu, totálně si to vyhaluzím a lidi si myslí, že je to pravda... opona ani nepadala a bylo to docela rouhání, si teď říkám... (ta první část se teda odehrává v roce 89 a já jsem trošku mladší, tehdy jsem si říkala, že to bude jasný, teď chápu, že to ostatní vlastně neví :-) )