Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Střípek

25. 10. 2009

1611

Autor

Marcela.K.

Maminka si večer stoupla pod schody

a zavolala

Holky zhasínat

Brouček u postele blikl lucerničkou

Možná už věděl

co se mi bude zdát...

Pohádky nasypané pod polštář

Příběhy plné

pírek co se ztrácí

Ráno jsem vždycky jedno objevila

pod košilkou

ve vlasech

nebo na matraci

Maminka věděla

že smí nám zakázat

zlobení

lhaní

sprostá slova

A taky přikázala

kdy děti musí spát

Hodná holčička prý nikdy neodmlouvá

Pohádky mezi pírky schované

vrací se zpátky...

Vím

posloucháš je rád

Však už se nikdy víckrát nestane

že kdosi místo mámy

mohl by mi zhasínat

19 názorů

Robinia

02. 11. 2009

Dát tip

:-)

Lakrov

02. 11. 2009

Dát tip

Zestručnělé vzpomínky na dětsví; heslovité jako takové záblesky; z těch pak umíchaná esence, postavená do mírného kontrastu s dnešní realitou...

divka odjezdu

28. 10. 2009

Dát tip

líbí, tip!*

nostalgik

27. 10. 2009

Dát tip

jemné pírko k polechtání zlobení je zakázáno : dávno ještě není ráno a zhasnout se nesmí ani

nahá12

26. 10. 2009

Dát tip

kouzelné*

guy

26. 10. 2009

Dát tip

přijemný holčičí střípek .. ještě poznámku k diskusi pod dílem - dokud manžel na otázku: "Mám zhasnout?" neřekne: "Zhasni, ale světlo nech svítit.", tak je to ještě o.k. :-)

Marcela.K.

25. 10. 2009

Dát tip

My se dokážeme domluvit a on mi nic nezakazuje, ani nenařizuje. Myslím, že mě má rád :-)

wedle_vazy

25. 10. 2009

Dát tip

jasný... a už jsi někdy neposlechla? ;)

Marcela.K.

25. 10. 2009

Dát tip

:-) Můj muž je tak jediný, kdo mi může říci, že mám zhasnout :-)) toho možná ještě poslechnu (a má delší ruku, ale taky svoji lampičku) ;-) Je to vzpomínka...proto "ukecaný úvod" :-)