Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Romance o křemenákovi a červené mochomůrce

26. 10. 2009

2502

Autor

Muamarek

Křemenák a mochomůrka
rostli v lese vedle sebe,
vtipkovali o Karkulkách,
kterým řeknou, „vlky neber“…

„Ty seš sám jen samý vtípky“,
řekla mochomůrka, rudá,
„lidi choděj sbírat hříbky,
bude ti tu horká půda…

Vemou tě – však nevykopnou“,
řekla možná trochu smutně.
„Vyfotěj tě – krásnou, schopnou,
nemusíš nás děsit nutně.

Vemou mě – a budou krájet,
tebou se pak budou kochat.“
„Pssst – buď tiše – slyším „ta je“,
houbaři jdou – buď jak socha…

Trochu nás snad kryje smrčí“,
„doufám, že nás nezašlápnou,
když mě najdou, tak mě strčí
do koše – tu scénu trapnou
chtěl bych mít už brzo z krku.“
„No jo, ty je neotrávíš,
ptám se bříz a krále smrků,
jaké pro nás mají zprávy?“

„Dnes vás dva snad houbař mine,
zítřek nemá smysl řešit.
Roste ať, kdo nezahyne,
a ať ho to v lese těší…“

Křemenák a mochomůrka
červená dál rostly spolu,
vtipkovali o Sněhurkách,
zima dá jim brzy školu…