Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seK tobě
26. 10. 2009
36
32
2072
Autor
Merxanta
Přečtu Ti ji dnes, nebo zítra, nebo kdykoliv, času je ještě dost. Ale mohla bys aspoň naznačit, že chceš... Tolik jsem se těšil na pátek a Ty pak řekneš : "Venku prší"
Sedím na polorozbořené zdi
v ruce
kus pískovce
Rozpadá se mi mezi prsty
na drobná zrnka
strachu
Je mi chladno
dokud neuslyším tvůj hlas
Tvá slova
jak tažní ptáci
letí oblohou
Když dva spolu být nemohou
stačí jedna rozpadající se hřbitovní zeď
Prach jsi
a čas drolí i kámen
tak leť
32 názorů
Přečetla bych ti ji, kdybys chtěl, nebo potřeboval. Jen se bojím, že času už je moc málo :*
Štěpa z Hřibska
19. 12. 2009Aneste Zanetti
20. 11. 2009zblblýptáček
31. 10. 2009jejdavilda
29. 10. 2009
Hřbitovní zeď z pískovce?
Ale na to, kolik věcí se v básni rozpadá, je to dílo neobyčejně kompaktní. *T*