Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se1_Meteorologie
27. 10. 2009
7
6
644
Autor
G_B_Show
Vkusně oblečená žena vchází do jednopokojového bytu, který jí svým vybavením viditelně nepatří. Prohlíží si ho. Šerý byt vypadá jako budoár starší dámy. Je však notně zaprášený, nějakou dobu už tu nikdo nevytíral. Dáma vejde do místnosti, položí kufr a sedne si na postel. Z kufru vyndá úmrtní list a fotku starší ženy. Pohladí ji a postaví na stůl vedle postele. Začne obcházet pokoj a nachází v něm fotky, na kterých je se starší dámou vyfocena. Jednu po druhé bere do ruky, prohlíží si je. Vedle posledního rámečku s fotkou spatří stojan se svíčkami, u kterého jsou položeny sirky. Vezme sirky a svíčky zapálí. Když se plamen rozhoří, dáma zjistí, že místností fouká jemný průvan. Rozhodne se tedy těsně uzavřít všechna okna. Když to ale udělá a vrátí se zpět ke svícím, plamen stále poskakuje. Vezme svícen do ruky a začne s ním obcházet byt, aby zjistila, odkud táhne. Dojde takto až ke starému kufru, který leží na skříni. Přiloží plamen až těsně k otvoru zámku a oheň zhasne. Položí stojan a sundá kufr ze skříně. Opatrně jej rozevře a místo drobného vánku jí vítr z kufru nyní rozcuchá celé vlasy. Dáma se dívá do útrob zavazadla, ale to je prázdné. Udiveně ho zaklapne. Na moment znovu sedne na postel, ale vzápětí rozhodně vstane, madlo kufru sevře pevně do dlaně a byt opustí.
Dáma prochází potemnělým městem a velký záhadný kufr s námahou tahá za sebou. Dorazí až k jednomu menšímu činžáku. Stiskne tlačítko zvonku. Ozve se zabzučení a dáma vejde. Štítek zvonku, na který dáma zvonila, patří kartářce, médiu a jasnovidce Madam Elze.
Madam Elza je rozložitá dáma s pestrobarevným bytem. Všude je spousta strakatého nábytku, šátků a mystických symbolů. Na jejím pracovním stole lze spatřit věšteckou kouli či tarotové karty. Dáma usedá do křesílka u stolu a na jeho desku pokládá kufr. Mezi oběma ženami proběhne krátký vysvětlující rozhovor, po které dáma kufřík otočí a otevře přímo do tváře Madam Elzy, které se vichrem posune paruka. Madam Elza kufřík zaklapne, narovná své bohaté falešné kadeře a řekne dámě:
"V tomto zavazadle se ukrývá duše tvé zemřelé příbuzné. Zajdi na její hrob a tam zavazadlo otevři. Jedině tak se osvobodí z vězení kufru a nalezne klid."
Dáma poděkuje a opustí věštecké prostředí. Znovu se ocitá na ulici a kufr, který před tím s námahou nesla, nyní často pokládá na zem, aby si odpočinula. Nakonec mávne na projíždějící taxík, který ji odveze až na hřbitov. Dáma se zklamáním zjišťuje, že hřbitov už je dávno zavřený. Stojí s těžkým kufrem před masivními železnými vraty a přemýšlí. Nakonec se rozhodne nevzdat. Položí kufr na bok a podšoupne jej pod vraty na druhou stranu. Sama si pak vykasá sukni a v místě, kde je zídka hřbitova nejnižší, přeleze do potemnělého seřadiště hrobů. Ve světle měsíce kříženém stíny stromů prochází alejemi mramorových piedestalů, než dorazí k menšímu, ale upravenému hrobu. Kufr u něj položí. Dívá se střídavě na kufr a na náhrobek. Váhá. Pak se opatrně sehne a cvakne zámkem. Kufr se rozevře a vítr se rozletí hřbitovem. Dáma jej pozoruje. Přestože je vítr neviditelný, sleduje jeho stopu podle zhasínajících svic. Vítr oběhne celý hřbitov, než se vrátí zpět k náhrobku, u něhož stojí dáma. Na jeho mramoru se vichr na moment zatočí v malý vír a poté zmizí.
Hřbitov je tichý a klidný. Dáma nehybně stojí a pozoruje hrob. Když se ale nic dalšího neděje, sehne se ke svým nohám, odkud zdvihne svíčku. Zapálí ji a postaví pod ozdobný nápis vyvedený zlatem. Stojí na něm:
RnDR. Marie Vaněčková
manželka, matka a sestra
uznavaná odbornice v oblasti meteorologie
Dáma prochází potemnělým městem a velký záhadný kufr s námahou tahá za sebou. Dorazí až k jednomu menšímu činžáku. Stiskne tlačítko zvonku. Ozve se zabzučení a dáma vejde. Štítek zvonku, na který dáma zvonila, patří kartářce, médiu a jasnovidce Madam Elze.
Madam Elza je rozložitá dáma s pestrobarevným bytem. Všude je spousta strakatého nábytku, šátků a mystických symbolů. Na jejím pracovním stole lze spatřit věšteckou kouli či tarotové karty. Dáma usedá do křesílka u stolu a na jeho desku pokládá kufr. Mezi oběma ženami proběhne krátký vysvětlující rozhovor, po které dáma kufřík otočí a otevře přímo do tváře Madam Elzy, které se vichrem posune paruka. Madam Elza kufřík zaklapne, narovná své bohaté falešné kadeře a řekne dámě:
"V tomto zavazadle se ukrývá duše tvé zemřelé příbuzné. Zajdi na její hrob a tam zavazadlo otevři. Jedině tak se osvobodí z vězení kufru a nalezne klid."
Dáma poděkuje a opustí věštecké prostředí. Znovu se ocitá na ulici a kufr, který před tím s námahou nesla, nyní často pokládá na zem, aby si odpočinula. Nakonec mávne na projíždějící taxík, který ji odveze až na hřbitov. Dáma se zklamáním zjišťuje, že hřbitov už je dávno zavřený. Stojí s těžkým kufrem před masivními železnými vraty a přemýšlí. Nakonec se rozhodne nevzdat. Položí kufr na bok a podšoupne jej pod vraty na druhou stranu. Sama si pak vykasá sukni a v místě, kde je zídka hřbitova nejnižší, přeleze do potemnělého seřadiště hrobů. Ve světle měsíce kříženém stíny stromů prochází alejemi mramorových piedestalů, než dorazí k menšímu, ale upravenému hrobu. Kufr u něj položí. Dívá se střídavě na kufr a na náhrobek. Váhá. Pak se opatrně sehne a cvakne zámkem. Kufr se rozevře a vítr se rozletí hřbitovem. Dáma jej pozoruje. Přestože je vítr neviditelný, sleduje jeho stopu podle zhasínajících svic. Vítr oběhne celý hřbitov, než se vrátí zpět k náhrobku, u něhož stojí dáma. Na jeho mramoru se vichr na moment zatočí v malý vír a poté zmizí.
Hřbitov je tichý a klidný. Dáma nehybně stojí a pozoruje hrob. Když se ale nic dalšího neděje, sehne se ke svým nohám, odkud zdvihne svíčku. Zapálí ji a postaví pod ozdobný nápis vyvedený zlatem. Stojí na něm:
RnDR. Marie Vaněčková
manželka, matka a sestra
uznavaná odbornice v oblasti meteorologie
6 názorů
Aurora Těšínská
28. 10. 2009
pokoušel jsem se o něco lehce sebeparodicky béčkovýho alá Fact or Fiction... díky:)