Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVánoce kluka, co se mu říká Vrána
02. 11. 2009
8
6
1636
Autor
ponedělí
ve tři ráno na náměstí
pro psinec je tenhle měsíc!
věřte.
v kádi bratři Kaprovští
kdysi psali romány
dnes je překrmená břicha
táhnou ke dnu
zakletí malovaným vejcem z mrazu
zapomenuté ruské dynastie
Oleg zemřel k půlnoci
ostatní teď beze svědků činí vodu slanou
mlčky zpívají záduší
bratři, máte bludičkové oči
jak dvě vyhaslé prskavky
jejichž kouř povede mě domů.
* * *
v Nový Rok pak
umazaní strojníci
ve všech kočárkárnách a sklepích
rozpálí své ocelové stroje
zažehnou tam skryté motory
v rámci tajné pětiletky
a až přes drátový rozhlas
dostanou povel
draj
cvó
ajnc
los!
odstartují všechny domy
v obrovském okamžiku
jak stovky raket a vesmírných lodí
pozvednuty budou ruce sídliště
k nebi.
6 názorů
První část i s requiem, co doznívalo pachem krve smývaným ledevou z kočičích hlav mezi baráky v Kaprovce, beru i s J. J. Rybou.
Z té druhé, kde jsem dost dlouho čekal ve frontě na rozhřešení, vyplavala z hlubin břichatého sudu na povrch hladiny asociace na beztíž vznášejícího se rejnoka /B. Reynek v jedné přišpendlující básni rozsvěcuje, jak se s ním skřížené ruce krovu, zaklesněné modlí pod kopulí, od podlahy, od vibrujících základů domu ... /
... a taky vzpomínkou na jednu storku z rodné smečky, kterou váhám uvádět, neb stejně jak by mohla vyústit v netečnost, jak by se z ní člověk mohl počůrat, až by byl s to, vystoupit na obranu stavebnice vylité betonem do prutů zrezivělých armatur... .t.