Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRACKOVÉ
02. 11. 2009
25
32
2842
Autor
blboun nejapný
|
32 názorů
blboun nejapný
27. 02. 2011blboun nejapný
04. 10. 2010blboun nejapný
19. 02. 2010blboun nejapný
25. 11. 2009Adamova Eva
25. 11. 2009blboun nejapný
07. 11. 2009nevím,neznám
07. 11. 2009blboun nejapný
03. 11. 2009blboun nejapný
02. 11. 2009
veľmi sa mi páči!
a tiež Tvoja samodefinícia: /já jsem odrůda samotáře,který nemůže být sám a tak není/ !!!
blboun nejapný
02. 11. 2009blboun nejapný
02. 11. 2009blboun nejapný
02. 11. 2009blboun nejapný
02. 11. 2009blboun nejapný
02. 11. 2009blboun nejapný
02. 11. 2009
Mě to zní jako vlna příboje......
Od které čekáš jen to že za chvíli zmizí.. aby se večer zase mohla vrátit....
... sám v sobě jsem si něčím, co bez sdílení samoty být nechce, tak trpím s někým vzájemně, vztahu dotýkám se lehce... a štěstí zatím v oblacích si pohrává. Až přijde pravá chvíle, krátká jen a prchlivá, v děštíku slz možná přijde zase k nám...
To je úděl básníka, když myslí a vidí jinak než ostatní, často nechápán, ale nechce být sám, to znám...:-)
blboun nejapný
02. 11. 2009
nádherná báseň, vtáhla mě do atmosféry místa :-))) TIP
nepodařilo se mi najít ten správný obrázek, tak alespoň tento:
blboun nejapný
02. 11. 2009
Tak to musím citovat doma. Taková je moje máma, a myslí si, že je kvůli tomu nějaká divná.
Ale to moře, to má vážně nějaký magický vliv. Alespoň já to tak pokaždé cítím, úplně mě bolí, že tam musím být sama, protože Nearchos by moře nepřežil :o)))