Jediná konstanta

Pluly nejasnou plností

oba dva každý z jiné skutečnosti.

Hledali místo kde by se mohli zrodit.

"Tam řekla" ona

On se zahleděl na svět obalený ledovými kameny

které se  odsad z vnějšku leskli jak diamanty

"Tam ne"

Řekl on

"To je zakázaný svět"

"To nevidíš"

"Už tisíce let je na něj uvalená karenténa"

"To je jediné misto kde můžem být spolu" řekla ona

Ještě váhál

Chvilku se díval na svět

Chvilku na ní

Pak se mu zaleskly v očích tisíce sluncí

Vzal jí za ruku

A řekl pojdˇ

Procházím pustinou reality

sám 

A už na nic z toho si skoro nevzpomínám

Jen jedno vím jistě

Mýlila se

Vesmír je tak velký až je nekonečný

A v celém v tom všehomíru

Není jediné místo

Kde můžem být spolu