Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTovární město
05. 10. 2001
4
0
1595
Autor
valerinka
Hoří nebe nad továrním městem
smog, špína a strach
v tovární hale
opuštěná mláďata
se třesou strachem
Beznaděj a láska
mají jenom sebe
bojí se smrti
která přijde snad až zítra
neznají milost a odpuštění
Žijí aby umřeli
a zanechali zde plod své
nekonečné lásky
Nebe vzplálo a zachvátilo lesy
a louky
Pomalu začíná svítat
a starý život umřel...
Huckleberry
12. 10. 2001
Ohromně působivé, ten pocit je přesný. Povedlo se!!! TIP
Hucku, naprosto souhlasím, že báseň má "beznaděj nahradit nadějí a katastrofická vize zničeného světa má mít pozitivní výhled do budoucnosti, ve smyslu, že nic není ztraceno" Ale ta poslední sloka je přece přesně ono! "Nebe vzplálo (sluncem), začíná svítat, starý život umřel, to všechno jsou přece symboly naděje, něčeho nového, lepšího!" Ke mně ta báseň mluví takhle. Je to tak a nebo nerozumím, Valerinko?
Huckleberry
05. 10. 2001
Připomíná mi komunistickou tvorbu z let minulých,ta tovarna ??ale třeba jsem to nepochopil,tak promin:-))
Touto basni jsi mi nejak blizko Valerinko...
krasne dotykajici se prazdnota smutek ale snad vira v lepsi zitrky... !*
jedním slovem...RAGNAROK
krásně popisné a tak výmluvné...nemám co bych dodal, řekla jsi všechno...!*