Zima

Dobrá báseň. Na "kritiky" se vykašli. Většinou h*vno umí.

Aha, já tě tipoval na střední školu.

Obávám se, že ten půlrok vymývání mozku na bohemistice na FFUK mi co se týče vzdělávání ohledně poesie bohatě stačil, především vzorečky pana Jiráčka - doporučuji vám oběma se vzdělávat jeho publikacemi, pochopíte, že podstatou poesie jsou vzorečky. Co se týče zájmu o literaturu, tohle úžasné uviverzitní vzdělávání, pro které jsem měla tak skvělé předpoklady, mi valnou většinu literatury natolik znechutilo, že už o ní nic dalšího vědět nechci. Akt tvoření je pro mě důležitější než pravidla, analyzování atd atd(hafo keců). Život, přátelé, je to co tvoří poezii. (vzdělávejte se četbou Bergsona a možná to taky pochopíte). Každopádně za vaše "cenné" informace nesmírné díky, uvědomila jsem si proč jsem na písmák už dlouho nic nedala!

Snažili jsme se ti jen naznačit, že nějaký vzoreček nebo metoda ještě nedělá poesii. Píšeme ti to proto, že se nám zdá, že máš o literaturu zájem a každý, kdo má o literaturu zájem a chce psát, by se v tomto oboru měl vzdělávat. Proto jsme ti předali cenné informace, že nestačí přeházet řádky a myslet si, že mám dobrou básničku.

OMFG já se nesnažila napsat nic východního!!! To opakování podle vzorce je mně osobně příjemný asi jako drát v oku, nebo Hortenzie v oku, to je fuk.. Dala jsem to sem protože mi to přijde zajímavější než 90% rádoby poesie tady na písmáku, ne kvuli hodnocení toho, jak moc je to východní poetika nebo neni..

:o))

Opakování je fajn, bohužel málokdo umí napsat něco, co stojí za to opakovat. Jinak jak říká Markéta, východní poesie se vyznačuje především jednoduchostí a přímostí - žádná kamna dlaní a podobné šílenosti.

chápu, že psaní na povel je asi jako snažit se zasadit Hortenzii do promrzlé země a čekat, že rozkvete :-)

Díky všem:) Markétě: Nápad s opakováním podle vzorce pro mě osobně zajímavý není, spíš naopak, taky jsem se pěkně vztekala, když profesorka řekla, že to máme očíslovat a přepsat/přeopakovat, ale výsledek mě vcelku překvapil, tak jsem ho sem čistě pro zajímavost hodila. Co se týče nedostatku fantasie a nenápaditosti metafor.. troufám si tvrdit, že tím netrpím:))) Jde o to, proč a kdy člověk ty svoje verše píše, hodina ve škole a psaní na povel patří mezi situace, kdy je fantasie omezená nedostatkem času a vidinou ztrapnění se (ne, skutečně nejsem člověk, který je bytostně hrdý na to, že píše poesii, které nikdo jiný než on sám nerozumí). Tak asi tak:)

východní poetika je povětšinou velmi jednoduchá, přirozená, bez kudrlinek, natož nenápaditých a otřelých metafor. Pokud použije metaforu, působí jako umně zhotovená ikebana, která zalamuje prázdný prostor kolem sebe a evokuje tak významově bohaté obsahy, přesahující svůj vlastní rámec... Nápad s opakováním by byl jistě zajímavý, pokud by jednotlivé strofy byly nosnými s osobitější dikcí. Nicméně přeci nalézám jistý prvek, který mne zaujal, onu bipolaritu teplo - chlad (samozřejmě v zimně zcela přirozený fenomén a myšlenka se přímo podbízí), kterou je utvářen celek básně a pak závěr, jenž ji přesouvá do nové roviny, dává jí místo "zde"...třeba už jen tím, že je napsána v ich formě (na rozdíl od pozice svědka, který pouze nahlíží do celé básně oknem)

dobrý - jen možná trošku víc fantazie do toho

vyšlo to pěkně, jde z toho jistej pocit :))