V údolíčku

Při milníku stopadesáttři,

v půlce trasy zhruba,

cestou, co po slepu bych zvlád,

čtyři stojany a krátká myčka

Čerpačka jako každá druhá

lavečky z betonu a klád

barevná světla, když se zešeří

pod spádem do údolíčka

Víkend zde spánkem světí tiráci

a lufťáci vypouštějí děti,

tam stavívám když po práci

sen lepí se mi na víčka

V tarifech a oktanových čísel změti

rudnou tváře, ruce chladnou,

trapný pohled ze závětří,

jako kdys, to byl jsem mlád,

bude Ona za pokladnou

až kartu budu podávat?

Stíny svislých žaluzií,

zaprášený rozmarýn…

záchranců sirény co vyjí

snad rozpaků mě ušetří

„Pane, nesprávný jste zadal PIN.“