Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mořský příběh II.

27. 11. 2009

2019

Autor

Metta

věnováno Ariele, dívce s fialovými proužky ve vlasech a s očima Egypťanky

Vynořila se

z hořce zlatého

oceánu,

mořskou pěnu za uchem.

Aton jí nasadil

sluneční brýle,

aby jí ocas na odletu

nenašvihal šupiny

do medov(inov)ého pohledu.

Pleskot

zbrusu nových chodidel

slábne.

Moře se zavlnilo

v bocích.

Poté, co se v něm

umyl

Minotaurus,

oči na hladině

už nespočítá

ani matematik(ář).

Nebo jo ?

17 názorů

jejdavilda

28. 11. 2009

Dát tip

aby tě nevyprala dočista do čista*

Gerrhen: v básni nepopisuju ji, spíš situaci, i před tou černou tabuli :-). Nikdy jsem tu holku neviděla, Ariela jí říká prý ten její matikář, který jí asi připisuje kdovíproč můj nick a popsala mi ji její kámoška :-P. Tolik realita.

Gerrhen

27. 11. 2009

Dát tip

Samo o sobě to zní dobře, leč v prologu popisuješ jinou ženu, než kterou jsem viděl v básni. Což je možná nepodstatné, ale možná taky ne. Navíc předposlední řádek mě násilně vrazil do reality, do školy, před černou tabuli.