Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seco mi je?
28. 11. 2009
2
4
1711
Autor
Alloha Hurro
Rano jsem se budil s pocitem na zvraceni, ale nedbal jsem tohoto pocitu, a protoze jsem mel ve ctvrtek priserne krece, ale ne ledajake krece, krece pri kterych, kdyz jdete po ulici nemuzete se ani narovnat, nevite jestli ujdete dalsich deset kroku nebo si zavolate sanitku,
Sanitku jsem si ale nezavolal,tridni mne pustil po ctvrte hodine domu, rekl jsem si ze dodju ten kilometr na tu zastavku, a protoze od odchodu ze skoly jel autobus az za hodinu, sel jsem pomalu a na kazdem parezu nebo lavicce jsem odpocival, nez jsem na zastavku dosel stavil jsem se v supermarketu a koupil jsem si dve koblihy a bily jogurt, ten jsem nasledne spolu s jednou koblihou snedl.
Pak prijel autobus a tu cestu si vubec nepamatuju, jen vim ze tam bylo volne misto. Na konecne jsem nabral vedomi a vystoupil spolu s ostatnimi, asi patnact minut jsem cekal na dalsi autobus, zase vim jen ze mi to pripadalo jako cela vecnost a tak jsem se ten pomalu plynouci cas snazil nevnimat.
Po vystoupeni z autobusu jsem presel celou dlouhou deidinu, necele dva kilometry, za dedinou jsem vedel ze mne ceka jeste sedm kilometru, ale po par minutach jel znamy a svezl mne az domu, tam ho tata pozval na panaka, a ja si sel lehnout od tech ctrnacti hodin jsem spal az do vecera, a protoze mi bylo lepe a nikde nikdo nebyl, sel jsem na pocitac, to bylo osumnact hodin, kde jsem byl az do jedne.
Rano se me snazila mamka vzbudit do skoly, ale poslal jsem ji nekam, asi do prace. V deset jsem vylezl z postele, vypil caj a snedl jeden banan, cely den mi bylo velice dobre, jakoby me vcera nic nebolelo, a tak den utekl jak nic, vecer mi ale bylo zase zle, celkove zle, tak jsem sel spat.
Dnes rano to byla uz sobota, me zbudil tata, nabyl jsem vedomi a citil slaby pocit na zvraceni, ale nedbal jsem jeho, vklidu jsem si udelal caj a oloupal si banan za stolem, pocit ktery jsem se snazil pred chvili opomenout silil, odlozil jsem nedotceny banan, ani caje jsem se nedotkl.
Sel jsem na zachod, a nasledovalo opakovane stazeni zaludku, ale nic nevyslo, nebylo totiz co, sedl jsem si na zachode na zem a cekal, kdyby nahodou, celou hodinu jsem tam s tim pocitem zapasil, a kdyz uz se neopakoval zadny pokus tela zvatit obsah prazdneho zaludku sel jsem si lehnout a kybl jsem si vzal sebou, spat jsem nemohl jist ani pit taky ne, a tak jsem lezel, a lezel, a bylo mi zle, v patnct hodin jsem si troufnul usrknout vody, chvili na to jsem si zmeril teplotu, teplomer po dvaceti minutach svirani v podpazi ukazoval tricet osum celych tri, toto poznani mne vedlo abych zacal pit, pil jsem jen vodu vlaznou, caj mi nechutnal, tak jsem lezel, potil se, a bylo mi horko, hlava me bolela a telo melo jen tolik sily abych se odsoural na zachod, kde na mne pokazde koukala ruzovo bilo zelene flekata tvar, ktere jsem se vzdy lekl, pokazde se totiz na mne divala jina tvar, pokazde byla jinak olezela a otlacena.
Pak jsem zase jen lezel, potil se, poslouchal reklamy z vedlejsi mistnosti, cist jsem si nemohl svetlo mne bolelo, spat jsem nemohl byl jsem uz prespany.
Jen jsem lezel a lezel a lezel a cas se tahl proklate pomalu.
Ve dvacet dvacet dva jsem si vzal paralen aby mi klesla teplota a prestala ta hlava tak bolet, opravdu trochu bolet prestala, z deseti tak na sest, vzal jsem si mob a psal jsem a psal az jsem se dopsal sem a budoucnost si typovat nebudu a tak koncim.
Sanitku jsem si ale nezavolal,tridni mne pustil po ctvrte hodine domu, rekl jsem si ze dodju ten kilometr na tu zastavku, a protoze od odchodu ze skoly jel autobus az za hodinu, sel jsem pomalu a na kazdem parezu nebo lavicce jsem odpocival, nez jsem na zastavku dosel stavil jsem se v supermarketu a koupil jsem si dve koblihy a bily jogurt, ten jsem nasledne spolu s jednou koblihou snedl.
Pak prijel autobus a tu cestu si vubec nepamatuju, jen vim ze tam bylo volne misto. Na konecne jsem nabral vedomi a vystoupil spolu s ostatnimi, asi patnact minut jsem cekal na dalsi autobus, zase vim jen ze mi to pripadalo jako cela vecnost a tak jsem se ten pomalu plynouci cas snazil nevnimat.
Po vystoupeni z autobusu jsem presel celou dlouhou deidinu, necele dva kilometry, za dedinou jsem vedel ze mne ceka jeste sedm kilometru, ale po par minutach jel znamy a svezl mne az domu, tam ho tata pozval na panaka, a ja si sel lehnout od tech ctrnacti hodin jsem spal az do vecera, a protoze mi bylo lepe a nikde nikdo nebyl, sel jsem na pocitac, to bylo osumnact hodin, kde jsem byl az do jedne.
Rano se me snazila mamka vzbudit do skoly, ale poslal jsem ji nekam, asi do prace. V deset jsem vylezl z postele, vypil caj a snedl jeden banan, cely den mi bylo velice dobre, jakoby me vcera nic nebolelo, a tak den utekl jak nic, vecer mi ale bylo zase zle, celkove zle, tak jsem sel spat.
Dnes rano to byla uz sobota, me zbudil tata, nabyl jsem vedomi a citil slaby pocit na zvraceni, ale nedbal jsem jeho, vklidu jsem si udelal caj a oloupal si banan za stolem, pocit ktery jsem se snazil pred chvili opomenout silil, odlozil jsem nedotceny banan, ani caje jsem se nedotkl.
Sel jsem na zachod, a nasledovalo opakovane stazeni zaludku, ale nic nevyslo, nebylo totiz co, sedl jsem si na zachode na zem a cekal, kdyby nahodou, celou hodinu jsem tam s tim pocitem zapasil, a kdyz uz se neopakoval zadny pokus tela zvatit obsah prazdneho zaludku sel jsem si lehnout a kybl jsem si vzal sebou, spat jsem nemohl jist ani pit taky ne, a tak jsem lezel, a lezel, a bylo mi zle, v patnct hodin jsem si troufnul usrknout vody, chvili na to jsem si zmeril teplotu, teplomer po dvaceti minutach svirani v podpazi ukazoval tricet osum celych tri, toto poznani mne vedlo abych zacal pit, pil jsem jen vodu vlaznou, caj mi nechutnal, tak jsem lezel, potil se, a bylo mi horko, hlava me bolela a telo melo jen tolik sily abych se odsoural na zachod, kde na mne pokazde koukala ruzovo bilo zelene flekata tvar, ktere jsem se vzdy lekl, pokazde se totiz na mne divala jina tvar, pokazde byla jinak olezela a otlacena.
Pak jsem zase jen lezel, potil se, poslouchal reklamy z vedlejsi mistnosti, cist jsem si nemohl svetlo mne bolelo, spat jsem nemohl byl jsem uz prespany.
Jen jsem lezel a lezel a lezel a cas se tahl proklate pomalu.
Ve dvacet dvacet dva jsem si vzal paralen aby mi klesla teplota a prestala ta hlava tak bolet, opravdu trochu bolet prestala, z deseti tak na sest, vzal jsem si mob a psal jsem a psal az jsem se dopsal sem a budoucnost si typovat nebudu a tak koncim.