Čínský básník Khou Sek doplňuje krajinu do estetické dokonalosti

Uplynulo už sedmkrát sedm týdnů

ode dne, kdy Khou Sek opustil středem cesty

bránu Zeleného Města.

Po jeho pravici tehdy kráčeli přátelé Du Mu, Wang Wei a Li He

Po jeho levici kráčeli přátelé Bai Pu, Xu Xiake a Ji Yun.

Du Mu byl ubit hladovými vesničany nedaleko líné říčky Wiaong

Wang Wei se otrávil ze studny zastřešené černým topolovým dřevem

a Li He se smekl na skalnaté cestě a spadl do propasti, právě když se na blyštivé skále rozvíjel lotosový květ,

Jméno propasti vesničané odmítli Khou Sekovi prozradit.

Aby byla zachována symetrie,

na příštím noclehu u čajového altánu Lu Chan

se dobrovolně otrávil Bai Pu.     

Dalšího rána se Khou Sek zařadil mezi zbývající mladé básníky Xu Xiake a Ji Yun.

Xu Xiake jim opita zkaženým angreštovým vínem prozradila

že je žena

a následujícího dne Khou Seka opustila i s Ji Yunem.

Když vystoupil Khou Sek na hřeben Kavčích hor,

uviděl deset tisíc modrobílých  vrcholků zcela sám.

V údolí pod ním se rozkládala vesnice,

již hledal.

Říčka tekoucí od půlnoci k poledni křížila přesně uprostřed údolí říčku tekoucí od rána k večeru a na druhém břehu z ní zase vytékala. V každém z takto vytvořených čtverců stálo 40 domků.

Slovo dalo slovo a starosta příslíbil, že splní Khou Sekovo přání.

Přinesli z mořského pobřeží dva vzrostlé jilmy a zasadili jeden vpravo a jeden vlevo.

Rýžové pole se soutokem uprostřed osázeli žlutou rýží.

Letadlo Albatros přeletělo a zasypalo severovýchodní a jihozápadní čtverec vesnice červeným práškem.

Vesničané se shromáždili na protějším svahu a seřadili se vedle sebe tak, aby počáteční znaky jejich příjmení tvořily haiku.

Samotný Khou Sek si lehl v červených láptích a žlutém nátělníku na okraj zlatavého bambusového háje.

Rozřízl si krajinu břišní stříbrným nožíkem

a vytékající krev obarvila své okolí karmínově.

V tutéž chvíli se vzneslo třicet tisíc sýkorek a sestavilo v záři zapadajícího slunce obraz koule protnuté čtrnácti dlouhými šípy.