Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seGábina
14. 10. 2001
5
0
884
Autor
Géba
Gábina
Mluvíš o životě jako o
nějaké hračce
lesklá
hmatatelná
prima
hraješ si nezkrocené
dítě
čas ubíhá
sbírá
pohozené hračky
nelámeš si nad tím
hlavu
Už zase prázdná
sklenička
jiný muž
stejná písnička
černá tuž
někde v centru hluché
duše
popraskané rty
přes ně suše
drmolíš
od pravdy ke lžím
lžičkou ťukáš o talířek
tečka za hrou
-bude zítřek-
jediná pravda které
věříš
ustláno u cizích dveří
Kde jsi doma?
súhlas s lyrykom...
technická: ak nechceš hlubší kritiku tak nezaraduj dielo do arény...:-)
Báseň je zde spíše v grafickém úsilí, sestavená z odposlechnutých vět prožitku a pozorování, zatím jen prozaické vyjadřování - málo básnických prostředků.