Levorucionáři

  Nemám rád zimu. Jakmile zahlédnu v televizi závěje, ledovce a fjordy, naskočí mi husí kůže. Rovněž nevyhledávám příležitosti k pomazlení se s mrožem či losem, neboť,  jako městský člověk sídlištního typu, trpím strachem z velkých zvířat, zejména z šelem. Přesto je mým oblíbencem lední medvěd. Lední medvědi jsou totiž všichni bez výjimky leváci.

  Ano, počítám se k deseti procentům populace s obrácenou lateralitou, pročež mám levou ruku obratnější než pravou. Nemohu říct, že bych si tuto výjimečnost kdovíjak pochvaloval. V pravicově orientovaném světě je leváctví odpradávna považováno za jakési společenské stigma a je politováníhodné, že k tomuto názoru přispěla i moderní věda. Existuje totiž řada psychologů a neurologů, kteří lehkomyslně tvrdí, že leváci jsou náchylnější k alkoholismu, astmatu, senné rýmě, homosexualitě, cukrovce, nespavosti, kriminalitě, slabomyslnosti a sebevraždám. Idiomy - máš obě ruce levé, je levý jako šavle, je to nalevačku nebo je to pěkná levárna, hovoří za vše. Podobně jako - to je to pravé, či má srdce na pravém místě, přestože srdce evidentně směřuje doleva.

   Už ve starověku byla pravostrannost spojována s dobrem a Bohem, naopak levé straně byl přisuzován vliv ďábla a čarodějnictví. Pro inkvizici byli leváci vděčným topivem.
Ani staří Římané nebyli z leváků zrovna odvázaní. Pokud se mladí Římané projevovali jako leváci, přivazovali jim levou ruku k tělu. V Číně jsou ještě dnes leváci důrazně nabádáni, aby se přeučili na praváky. Podivuhodné tvary čínského písma lze psát levačkou jen velmi obtížně. Ostatně soudím, že i pravačkou.
S latinkou to není o mnoho lepší. Zatímco pravák při psaní pero táhne, levák je tlačí, což při užití pera s násadkou působí jisté potíže. Co napíše, rozmaže. Kolik dobrých pedagogů pozbylo zdravého rozumu ve snaze o přeškolení leváků na praváky. Leváctví se ve školách nepodařilo vymýtit ani za použití, na tehdejší dobu pokrokové, rákoskové metody. Výsledek byl pouze ten, že levák ortodoxní se stal protestantem a posléze levákem pod obojí.
Mohlo by se zdát, že v části světa, kde je rozšířena negramotnost, není leváctví tolik znatelné. Omyl. Levá ruka, kterou se Indové a Arabové umývají po vykonání velké potřeby, je tradičně považována za nevhodnou pro jakékoli jiné činnosti. Použití, či snad jen ukázání levé ruky při jídle, je přestupkem proti bontónu, který se dle dle místních zvyklostí trestá. Od všeobecného opovržení až po ukamenování. V Indonésii je dokonce nevhodné přijímat levou rukou dary.

   Podle údajů jedné ze studií je levorukých ve věku 10 let asi patnáct procent, zatímco ve věku 80 let méně než jedno procento. Ha! Tak tady to máme. Imunologické potíže, neurologické problémy, četné úrazy, sklony k sebevraždám... Že by opravdu leváci vymírali?
Kdepak, nevymírají. Přizpůsobili se. Levák je tvor nad jiné adaptabilní, přičemž oplývá značnou fantazií a vynalézavostí. Jak jinak by dokázal vyzrát na všechny ty pravácké vymyšlenosti. Většina nástrojů, strojů a nářadí se kterými se denně setkáváme, jako kladivo, nůž, tužka, otvírák, nůžky a další, jsou obvykle symetrické. Jakmile je ovšem pravák ergonomicky vylepší, tu má levák příležitost rozvinout svoji kreativitu. Není tedy divu, že leváctví ve značné míře koreluje s genialitou, inteligencí, tvořivostí, s uměleckými schopnostmi a s vizuálním myšlením. Leváci mají lepší slovní zásobu, jsou výřečnější a podle neurologů navíc lépe vyhodnocují informace z trojrozměrného prostoru. Provozovat činnost v obráceném gardu může být také předností v některých sportech: například šermu, tenisu, fotbalu, boxu, baseballu a nebo házené. Leváci jsou rychlejší při psaní na psacích strojích a počítačích. Nejvíce používaná písmena A E R S T se totiž, patrně nějakým nedopatřením, nacházejí na levé straně. Chris McManus z University College London dokazuje, že leváků je mezi velmi úspěšnými lidmi větší podíl než v celé populaci.

   Pohled na leváka při manipulaci s otvírákem konzerv, vývrtkou či škrabkou na brambory, může vzbuzovat úsměv; při krájení nožem i lehkou nevolnost. Snad proto se v poslední době tu a tam objeví obchod, nabízející speciální zboží pro leváky. Jistě, dá se pochopit, že levákovi ulehčí práci vývrtka s opačným závitem, levoruký srp, nebo oboustranná škrabka na brambory. Ale vynálezy jako je trojúhelník s levým úhlem a číselnou řadou zprava doleva, hodiny jdoucí pozpátku, levouché hrníčky (s obrázkem na opačné straně) a řada podobných, dozajista nebyly vyrobeny kvůli levákům, nýbrž kvůli tučnějším ziskům. Leváci, pověstní svým bystrým úsudkem, by si něco takového za žádných okolností nepořídili. Ovšem dárky pro leváky nakupují také praváci, že?

   Zatím jsem nezaznamenal volání leváků po upraveném řízení v autě, po zrcadlově přehozených tlačítcích na mobilním telefonu, nebo po dámském zapínání na pánském saku. Rovněž mi není znám případ, že by se sprintér levák dožadoval startu v protisměru. Mohl bych kupříkladu reptat, že v mé kuchyni je sporák umístěný těsně u levé stěny, pročež mám neustále odřený loket, že mi v restauraci pravidelně prostírají obráceně příbor, že pro mě není zrovna bezpečné sedět u stolu po boku praváka, zejména, podává-li se polévka, a že kdykoliv někoho naviguji, nesmím užívat výrazů vpravo či vlevo, nýbrž definovat směr napřáhnutím prstu a vyslovení kouzelného slůvka tam.
Ale nestěžuji si. Leváctví není vývojovou vadou. Levák se levákem narodí, neboť má tuto preferenci zakódovanou v genech, ať už je člověkem nebo třeba hrochem. Evoluce se ve své moudrosti občas dopustí experimentu, pro případ, že by se matičce přírodě něco vymklo. A že se to přihodit může. O tom by mohli vyprávět například dinosauři, neandrtálci, nebo bakterie cholery. V takových případech dominantní utlačovatel ostrouhá, a geneticky raritní jedinec má nenadále navrch.
A proto volám: "Praváků se nelekejme, na množství nehleďme!

Ještě přijde doba, kdy si svoji vyjímečnost nebudeme moci vynachválit.

Kupředu levá!"