Do (ne)ztracena

I. ((Za oknem schovaný, viděla jsem tě, smál ses mi))

Z obšírnosti do širosti,

když ne tobě povídání

- daleko jsi, mě od ruky nejde psaní,

po poli, jsou hroudy zmrzlé,

není doba k osévání

Chůze po nich ale dá se

a mráz štípe do tváří,

slunko sáhne na krajinu,

tváře taky prozáří

Zpátky kloužu po silnici,

piruety zahřejí,

reputaci z pádů na zem

hned tak něco nespraví

II. Mrazinky

Dlouhé nohy,

plaché oči ,

uhýbají, cupitají,

velké kroky nedělají

Průsvitná tělíčka

v závojích vloček

kolem závějí

mňoukání

nevpuštěných koček

Rozinky v rumu ,

dáte si,  pane?

přimhouří oči,

jakoby proradnost

měla jej oslepit,

či jako kocour divoký