Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDo-z-ní-vání
Autor
houby_nasla
…..ve 3.30 nemůžeš vědět..,
psala jsem si asi tak před třinácti lety
po jedné oslavě -
stejně stará,
ale v mnohém o dost let zkušenější kamarádka,
dále nějaká pro mě nová, ztřeštěně pobíhavá holka,
a pár mužských,
oheň, dlouhé vlasy..
Pili, radovali se,
já jsem neuměla ani jedno,
ale snažila jsem se o to
a sama si pořádně neuvědomovala,
jak to není pravda
Jeden kluk,
měl tam s sebou bongo, uměl na něj,
bavil se se mnou
a pak i chtěl, abych si to tam s ním
trochu víc užila,
nešlo to
(Vrátila jsem se k ránu,
babička si mě cestou na záchod
nenápadně prohlídla,
mžouravě, ale beztak ještě kvůli mně
pořádně nespala.)
Rožnula jsem v kuchyni,
světlo bylo ostré,
pod stínítko vlítla vosa,…
hlavou mi šly všelijaké úvahy trávy
(teď ty:
animus ,
univerzální
a samec alfa,
my se máme promítat
do tvých oček
a nakonec to vše
pro nás bude mít
řešení )
promiň - , to bylo mimo
a samozřejmě on:
„kdyby se tak třeba zítra stavil,
šli bysme ven,
trochu se víc poznali..,
…vždyť ani neví kde bydlím“
…nevím, asi my dva bysme
stejně tehdy spolu nedošli daleko,
ale kdybych to zkusila,
řekla mu svoje číslo
(domu, mobily ještě tehdy tak nebyly,)
prostě dát najevo zájem,
nevím,
ale alespoň by se vidělo .