Interakce

Jako nic neexistuje samo o sobě, nemůžeš nic posuzovat jako samostatnou věc. Kromě toho, že všechno spolu souvisí a každé naše rozhodnutí ovlivňuje řada faktorů, nevíš nikdy, na čem skutečně jsi, dokud svou situaci nesrovnáš s něčím jiným. Pak jsme schopni věci vnímat, jinak jsou pro nás neviditelné.

            Všechno kolem nás ovlivňuje. Ale nejsou to věci, na kterých nám záleží, pouze lidé. Lidé ovlivňují naše chápání světa a náš vztah k okolí. Druzí lidé a souvislosti, které mezi námi a okolím vytvářejí.

            Bylo hezky. Bylo hezky v tom, že nebylo ošklivo. Stromy už byly skoro nahé a vítr si zahrával s unavenými listy, které v nestřeženém okamžiku buď shazoval dolů, nebo naopak zvedal ze země, aby je chvíli opatrně nesl a zařadil na správné místo.

            Den byl pro něj hezčí taky proto, že jel zase tramvají s ní. Ne, že by nebyl se svou přítelkyní spokojený, ale rád se na ni díval. Jak tam stojí, vždycky vzadu, poslouchá hudbu a dívá se ven. Občas měla takový zvláštní zasněný pohled. Kdyby byl umělec, byla by jeho múzou.

            Naposledy se na ni podíval a připravil se vystoupit. Věděl, že vždycky jezdila dál, ale tentokrát se postavila ke dveřím a vyskočila z tramvaje před ním.

            Poprvé se mohl dívat, jak jde. Měla takový zvláštní způsob chůze, skoro hypnotizující.

            Míjelo ho auto. Jako ve zpomaleném filmu viděl, jak se pohybuje. Na zadním sedadle seděla holčička s blond vlásky. Když se jejich oči střetly, usmála se na něj. Zahřálo ho to. Taky se na ni usmál.

            Jeden z řidičů udělal chybu. Viděl to. Pořád se na něj ještě dívala, když mu hlavou blesklo: Proboha! Než se jeho výraz stačil změnit od pokojné blaženosti k naprostému zděšení, způsobil holčičce náraz o sedadlo spolujezdce zranění neslučitelné se životem.

            Zase se s ním potkala v tramvaji. Určitě po ní zas bude koukat. Vždycky na ni civí. Ano, dělá jí to dobře, ale všeho moc škodí, rychle pryč. Ráno se pohádala s přítelem, na tuhle schůzku přijde včas. Kdyby aspoň tak nefoukalo, třeba by snesla, že jde za ní a určitě jí čumí na zadek. Zesílila MP3ku. Ten jede jak blázen! Takový pěkný auto! To je hustý. Věnovala nehodě jeden pohled, pak pospíchala dál. Ten den se s přítelem usmířila.

            Stalo se to jednoho dne. Bylo hezky. Datum není důležité, důležití jsou lidé. Navzájem se ovlivňují, a jak se jejich životy prolínají, věci kolem dostávají nový rozměr.