Inspirace

Nad závažími se nepřiházívá až tak často sklon k rozvahám i když závaží jsou vlastně k tomu stvořená, jakož souvisí s vážením čehokoliv.

Reakce, jako důkaz o tom, že inspirace je způsobena spíše zvenčí. -povídka o kočce zavřené v krabici odkaz http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=332889 Kočka pana Schrodingera ----------------------------- Tíhnutí k letu stvořené aneb, "jak jsem ubližoval závažím, jež ssebou, (interně) stejně vláčím" Nad závažími se nepřiházívá až tak často sklon k rozvahám i když závaží jsou vlastně k tomu stvořená, jakož souvisí s vážením čehokoliv. Jenže k tomuto závěru jsem dospěl při činnosti veskrze nudné, totiž v okamžiku, kdy naplněn uspokojením z nálezu jistého druhu myšlení na literárním serveru "Písmák" se pokouším očistit tajně vypůjčené závaží od nánosů minulosti. Povídka o kočce v krabici se mi zazdála jako druhá strana zrcadla o němž tak často přemýšlím, a další úvaha mne však popohnala ještě výše. A berouce, (či lépe "béře"?) do ruky závaží z dávných kovů vzpomínek, tak vzdálených a přitom v ruce chladných, mi ponouklo představu, jak je povrch na tom kovu silně podoben slupkám, co na nás život nanesl. Napřed vodou, leč nelaskavě málo vlivnou se mi nezdařilo zbaviti pocitů dlouho skrývaných "akcentů nespokojenosti" s jejich výrazem. A pak domyšlení, že až to smyji větší silou, škrábáním, pískem a nakonec kyselinami, pak stejně bude ta konstanta našeho souvisení s vahami zkušeností, tak nějak nepodobnými konstantě v závaží skryté. Leč i tak seznáme pravděpodobnost, že i očistěné bude závaží zase srovnatelně těžké, jakož i na počátku bylo, tady se jakoby obnovením ne všechno zlepšuje. Neb vrypy na spodku, mou rukou kdysi v dětství způsobené již jsou součástí tohoto skoro oltářního elementu, neb se zjevoval ze skrytu své krabice - většinou před mými narozeninami, aby se vynořivší z té své tajemné krabice, viz "kočka" měl snahu mne podrápat ze vzteku, že čas toho vrývání se již vrátiti nepodaří. Tak alespon připomenutí, že i hmota je vlastně zdrojem tíhnutí k letu po výškách svého vzpomínání, neb jsem si téměř jist, že vzpomínky rozhodně víc poletují, než by se jinak dalo přiznat. s pozdravem Ferrda

---