Hvězda v bludišti

Dvě hvězdy na dosah snu,

neustále dále než-li blíž,

stačí jen rozumět mu,

jen zkus to, pak uvidíš.

Každý je dokonalý,

pod svící však umlká,

nejdřív velký poté malý,

pravda ve tmě ukrytá.

V bludiští lží a pravd,

našel jsem tvou skrytou tvář,

uvnitř všech tvých velkých zrad,

hledám odpuštění tvého zář.

Má duše teď umírá,

zasadila si víc než ránu

nesmrtelnous zabila,

slib jenž patří dávnu.

Lítost vzbudilo mé utrpení,

pokrm pro to co si chtěla,

přebývá i v zapomění,

víc než to udělat si měla.

Zavřené vrátka brzy vyrazím,

vzpomenu si ještě dvakrát,

při úsměvu přimrazím,

sebe naposledy okrást.