Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNespokojnosť
Výběr: Krytyk
10. 01. 2010
4
4
1363
Autor
utopija
Boh si plače do zrkadla
Prší keď je zvedavý
Na svoju tvár
Padajú ovečky mimo umývadla
Strom žmolí v listoch žiletku
Zdá sa že holenie mu trvá dlhšie ako stvorenie sveta
Posledný deň už len na sucho
Prekvapený z konečného tvaru
Posledný deň prekvapivo: Jeseň
Líščie chrasty v lese
V rieke nebi
Po holení
Nebyť
Pri vedomí
4 názory
pravdepodobne máš veľký talent básnicky lichotiť :)dala by som ti bod... přislo mi to, přislo vhod!
dajakbol: mi to nevadí... no jo sovětský kosmonauti nebyli v módě srovnatelně dlouho - což mne nemrzí
Maričku, som Ti to už raz písal: neťahaj už toľko toho boha do veršov, nechaj to R. T. a K. Dž..
Otvorím druhú knihu R. T. a tam hneď: „Boh si ľahol naznak do trávy", otvorím prvú a sme doma: „boh potichu spieva". A K. Dž. v zborníkoch z Lit. Zvolena: „sa boh stal slnečným hodinárom" a inde: ako keď boh dostal rozkaz vysťahovať sa z duší" a do tretice „odchádza na bicykli boh" a do štvrtice: „a za necht sa im skryl možno aj boh".
Boh, boh, boh... sa nestačí čudovať vlastnej hyperaktivite.
A ja volám: Dosť už bolo boha, preboha, vo funkcii barličky, univerzálneho symbolu, tajomnej entity, čo sa vždy hodí, obsedantnej maniery!
„Strom žmolí v listoch žiletku", „Líščie chrasty v lese" – z takýchto veršov si prosím nabudúce básničku.
Objímam:)
Zakódováno
a rozluštěno.
Máš krásnou duši-
možná tělo
a až
křičet
by se chtělo:
Kde nabírala jsi
do duše hélium,
že vznesla si se;
přeletěla dům
a vydala se
tak rychle vzhůru ?