Bluesová metafora

Tak je noc.

Jsi v modrých šatech,

v těch,

které ti jdou k očím,

které dráždí svou jednoduchostí.

Jsi smutná,

a mluvíš v synkopách.

Tvá slova

jsou nevinná, dojemná...

... a přitom tě usvědčují

z hravých nemravností.

Jsi unavená

a pod očima máš kruhy –

- legata, spojující

malé tercie.

V ruce máš drahé cigáro

a tiše zpíváš: „Důba – důba – důba.“

Pak hraješ na saxík,

a jsi k sežrání.

A já mám chuť si tě vzít k sobě,

a v triolách tě políbit.

Ach,

hořká

 Blues!