O čekání

já v tom čekání trénuji trpělivost - viz níže popis tarotove karty http://www.ini.cz/ranka/zen/zen075.htm ZAPOMNĚLI JSME, JAK ČEKAT; čekání je téměř opuštěný prostor. Přitom je to náš nejvzácnější poklad - umět počkat na správný okamžik. Celá existence čeká na pravou chvíli. I stromy to vědí - kdy je čas vykvést a kdy je čas vzdát se všeho listí a stát nahý proti obloze. Ve své nahotě jsou stále krásné a s bezmeznou důvěrou, že staré odešlo a nové brzy přijde, čekají, až jim naroste nové listoví. Zapomněli jsme čekat, všechno chceme hned, ve spěchu. To je pro lidstvo velká ztráta. V tichosti a očekávání uvnitř tebe cosi vyrůstá - tvoje ryzí bytost. A jednoho dne vyskočí a vzplane, otřese celou tvou osobností; staneš se novým člověkem. Novým člověkem, který ví, co je to obřad, novým člověkem, který zná věčné životní šťávy. Osho Zen: The Diamond Thunderbolt Kapitola 10 Komentář: Někdy nám nezbývá nic jiného, než čekat. Semeno bylo zasazeno do země, dítě roste v lůně, ústřice obaluje zrno písku a přeměňuje ho v perlu. Tato karta nám připomíná, že máme být bdělí, trpěliví a vyčkávat. Přesně to také dělá žena na obrázku. Spokojeně, bez jediného náznaku úzkosti, jednoduše čeká. Zůstává trpělivá v průběhu všech fází měsíce, měnících se jí nad hlavou, je tak sladěna s rytmy měsíce, že se téměř staly jedním. Ví, že nyní je čas být pasívní a nechat přírodu vykonat svoje dílo. Není však ospalá ani netečná; ví, že je čas připravit se na něco důležitého. Je to období, plné tajemna, podobně jako hodiny těsně před úsvitem. Doba, kdy jediné, co můžeme dělat je čekat.

je to zvláštní - většina z vás z té básně vnímá smutek - ale já ji mám paradoxně za radostnou - mám radost, že jsem se pro tentokrát rozhodla čekat a nezačínat si hned zase nové avantýry, mám radost, že jsem dokázala vyslovit, něco co jsem v sobě "dusila" již pár let, mám radost - že alespoň na chvilinku jsem si mohla zakusit, jaké to je, se celkem uvolnit v ženské pasivní energii ... holt - každý si tam projektuje něco ze svého, možno si mýlite čekání s bezmocností ale já se necítím bezmocná, spíš uvolněná a smířená, ale díky za komenty ... alespoň jsem se mohla do toho pocitu zase víc ponořit

co bude?

... už jsi doma? Večeři máš v ledničce, můžeš si ji ohřát... ***

Ne... Já myslela ten styl.... ten chmur... a vím já co.... Takové zastřené.... prostě se mi to líbí.

G: Že jo!? Mně je to taky nějak povědomý (aby to nakonec přeci jen nebylo to tvoje) :-) Líbí.

Jasně, ohřej to - přece to nebudeš dlabat studený, jen proto, že nějakej takovej a nebo jemu podobnej, nepřijde... *

Jejkote... mně to připomíná moje poslední dílko! Takže tipuju, že je to dobré..... moc :D

Tip.