NESPLNĚNÁ TOUHA

Myotis - díky.

.../*

renegátko - ano, je to takové povzdechnutí nad tím, co člověk nemůže mít. Děkuji.

Krásné a smutné verše.

Jiří to ale pochopil úplně skvěle :-)) Diano, nezlob se na něj!

Ale Jiří! Ty tady obracíš křehkou nádheru na legraci :-))))

sáhnul jsem na s medem krajíc pro jiného určený, přítěží je k tomu navíc med z pampelišek vařený sáh jsem, perla utrhla se jen houpala se na niti, u přímoří na terase samet byl jí vyšitý mušli že máš na kostýmu k srdci jsem ti nedosáh, odpusť smělost anonymu na zeď co jen hází hrách :o)

Háber - vďaka

*

powl - ten potřebuje asi každý z nás. Děkuji. Mám tentýž názor.

máš pravdu ....

Bíšo - díky.

smutné......skutečnosti...

:o))

SoStrangeForNormalLife - jsem ráda, že se ti to tak hezky jevilo. Díky.

koloušku- kdyby to bylo tak jednoduché .....

Atlantis - děkuji.

Karlíčku - mně to zní tak, jak to znít má.

Oldjerry - to máš tedy pravdu. Díky

Života štít, je třeba odstranit. (nemyslím v básni) T*

*

Ty bloky...někdy je zkušenost silnější než touha.*

Jarmilko, děkuji za povzbuzení. Chvilkový nápad, jsem ráda, že se ti to líbí.

Diano, děkuji. Skoro jsem pyšná, když mne tak chválíš :-))

jen houšť, Anno...***

Nádhera! Jakoby stará čínská poezie, nebo japonská perokresba. Dokonalé! T