Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePod křídly Havrana
Autor
Rendalt
Měsíce snídám slzy a krev
A večeřím to samé
Kouřím hodně cigaret
A piju hodně alkoholu
Občas si přikousnu diazepam
A pořád hledám způsob
Jak zabít toho démona ve mně
Je černý jako havran
A jmenuje se Deprese
Třese si rukou se Smutkem
Na dveře klepe Zoufalství
A já krvácím
Stávám se Černým Havranem
A ten hajzl mě chce zabít
A chybí už jen málo
Jsem slabej
Už nemám čest
Nemám páteř
Nemám sebeúctu
Lví srdce praská
A Havran na něm hoduje
Pořád jen klove
Žene mě stezkou zatracení
Na jejímž konci čeká Smrtka
Musím plakat
A polykat slzy
Zase a znova
A nikdo nemůže pomoct
Nikdo ani nechce
Tak mě nechte padat
Prosím nechte mě jít
Nejsem zvíře
Jsem jenom člověk
Nietzsche selhal
"Nad" u mě chybí
A já se modlím
Modlím se každej večer
Ke věžím na západě
A východ nechci
Tak mrznu na severu
A pořád doufám v jih
Ale je polární noc
Úsvit někde zabloudil
A já uvízl v závějích
Ve tmě a bez ohně
Jen s Černým Havranem
A vlčím vytím za zády
Pořád do mě klove
Krev barví sníh
Múzy mlčí
A já klopýtám
Ještě pár kroků
A dojdu na konec
Už nevyjde slunce
Nedojdu do lipových hájů
Nebude jiných princezen
A já zdechnu ve tmě
Piju vlastní krev
A čekám na vlky
Havran je na rameni
Našeptává "svině, zdechni"
Vidím ty jizvy
Vidím ty nápisy
Svastiky
Davidovy hvězdy
Promiň lásko na předloktí
Promiň lásko
Ty kurvo
Promiň
Nemůžu myslet
Přál bych si blackout
Prostě vymazat paměť
Za celej poslední rok
Přál bych si smrt
A už nic necítit
Přál bych si být jiný
Necitelný
Přál bych si být mrtvý
Už nikdy víc nežít
Lidi co vás milovali
Jsou najednou chladní
Víte co?
Tak chcípněte kurvy!
Můžete hned po mě
Pro Tebe tepe moje srdce
A nemůže jinak
Nemůže víc
Nejde to
Už mě nikdo nespasí
Jen Havran
Zase tady sedí
Dívá se a mluví
A říká věci
Hrozný věci
Až bych blil
Panebože, kde zase spíš!
Pánbůh není
Ne pro mě
Pro mě je jen Převozník
Snad mě brzo převeze
Někam do slunných luk a polí
Prosím
Modlím se
Pláču
Nechte mě jít
Rovnou za Havranem
Který mě vyvede
Ze světa lidí
Přímou čarou mimo vesmír
Tak tedy sbohem
A občas položte na hrob růže