Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePLÁČ ZAPOMENUTÝCH
05. 02. 2010
14
36
2658
Autor
macecha
Tolik bolesti nosíme v srdci,
že zabila by celý svět!
Proč?
Zapomněly jste,
děti naše milé,
že každý někde
svoji mámu máte!
Čekáme na slovíčka vaše,
na náznak úsměvu,
jež prozařoval tvářičky ,
když byly jste ještě malé.
Tolik si přejeme,
aby léčil naše dnešní starosti,
jako tenkrát,
když trápily vás nemoci,
a my,
s vámi v náruči,
probděly jsme mnoho nocí.
Provinily jsme se snad tím,
že jsme vás v bolestech,
ale plné lásky a očekávání,
přivedly na svět?
36 názorů
Děti to pochopí, až je budou trápit jejich vlastní děti. Jenže, to už tu my asi nebudeme. Já to nepochopím nikdy, když neznám příčinu. Mohu se jen domnívat. Bohužel odpovědi na mé otázky, nejsou.
Agnesko, je to těžké. Obzvláště, pokud jsme dítěti obětovali celý život a ono se potom k matce ani nezná. Kdyby člověk aspoň znal příčinu, aby to mohl nějak napravit!
To znám také, jednoho sourozence znám jen z fotky. A dva vidím jen příležitostně, dá se říct skoro vůbec. S rodiči se už dlouho nestýkám. Je to smutné, jenže s tím nic neudělám. Hezký den.
to máš tedy pravdu. Na mne a mé čtyři sourozence rodiče opravdu zapomněli. Také si to nesu celý život. Tři sourozenci již zemřeli, čtvrtého jsem hledala 29 let.
Děti zapomínají, někdy zase rodiče zapomenou, že mají děti.
Hezký večer.
Robinie - díky za nahlédnutí. Ano, mamince, pokud ji máš ráda, každopádně zavolej. Určitě ji to potěší :-)
Jiří, souhlasím. Je paradoxem, že rodiče, kteří se o děti moc nestarají, mají u dětí větší úctu, než ti, kteří jim obětují vše.
Těko se říká něco povzbudivého, ... snad jen, že tyto řádky by měli číst všichni, kteří zapomněli, že někdy měli rodiče.
Každý má svou roli,
potomek i matka,
on si roli zvolí,
matka přijde zkrátka.
Vždyť stačí tak málo,
poslat pozdrav, přání.
Kolik by ho stálo,
vzpomenout si na ni? T*
Ferry - také nepřeji svému dítěti nic zlého. Vyžaduji trochu slušnosti, které jsem ho, a to je pravdou, učila.
Patřím k těm matkám, je to taková tíha, že dětem nedokážu přát, aby jim to ty jejich taky předvedly (ale bude tomu tak, příklady táhnou).
:)
Všem, které moje dílko oslovilo, děkuji.
Které pohoršilo, je to jejich věc.
Napsala jsem to, co jsem momentálně cítila. Na to snad tady "Písmák" je, nebo ne?
Smutné verše maceško, najdi přátelé.Je to rodina, kterou si vybíráš sama.Tahle rodina nezapomíná.
jejdavilda
05. 02. 2010
zmrd??? ještě řekni, že čtyřlístci jsou uchyláci a to už se vážně ohradím!
já myslím, že se role matek trochu přeceňuje.. vždyť kupříkladu takový hurvínek vůbec žádnou maminku neměl a jaký z něho vyrostl prima ušatý chlapík
Tak nevděk světem vládne
a nic tu není fér...
Nemáš-li předky žádné,
mít chceš je. Ber, kde ber!
V nás se ta chyba skrývá:
zlé je to, snad i dojemné,
že problém pro nás bývá
chtít zrovna toho, kdo chce mne...
***
Jarmilko,znám a mám ji moc ráda. Má krásnou melodii a Marie ji zpívá úžasně. Také u ní smutním, slzy ale neroním, už žádné nemám. Díky.