Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePovinnost
19. 10. 2001
20
0
3347
Autor
hermit
Povinnost
Býčí petardy, smích a hluk.
Cokoli se lámalo, bylo to vždycky tak
Říkal jsem si, proč jsem na zemi,
nebyla víc jejich, než moje.
Brečela s kandelábrem za zády a
já byl pošetile rád, že
alespoň něco zůstává doopravdy.
Víc o ní nevím.
Zdá se, že bych jí dokonce rád poslal
lístek, ale jsou nové svátky,
už se narodila. Bylo to jen
neztotožnění se.
S novou šancí?
Až se budu někdy matně smát nad
purpurovým svědomím, vraťte mě
tam, na to náměstí, na tu
trpělivou dlažbu.
Zase usínám a
bráním se probudit uprostřed noci.
Ten organismus je sám sebou nakažlivý.
Hmmm...
Ta je hodně ze života. Jsi všímavý, hermite...
Díky, i já to znám (osobně)!
Ta je hodně ze života. Jsi všímavý, hermite...
Díky, i já to znám (osobně)!
░▒▓~_~▓▒░
«*»
Teda ale to je fakt nádhera! Vcuclo mě to a už teď jsem kvůli Tobě taková... loňská...
*****!
Matyjustin
22. 10. 2001Gastarbajtr
20. 10. 2001
Moc se mi nepodarilo do teto basne proniknout ale nemuzu od ni oci odtrhnout...!*
Miroslawek
19. 10. 2001Rising_Star
19. 10. 2001
mám v oblibě jiné básně, se kterými je práce, ale stejně ti dám tip, protože působivé to je
pláč je opravdovy....
a v posledni dobe se mi na pismackych basnich zavcinaji libit konce....
asi zacatek meho koneccismu :o)