Polárkový dort

Koupila jsem si v sobotu polárkový dort. Je na tom něco špatného? Přejděme fakt, že bylo pár stupňů pod nulou a informační tabulku s obsahem kalorií. Byl levný a měla jsem na něj překvapivě chuť. Takže - shodneme se? Bylo na tom něco špatného?

S černým svědomím a s velkou lítostí musím prozradit, že bylo.

Bohužel před posledním podáním kvádříku polárkového vanilkového dortu s čokoládou jsem se podívala na značku, z čeho je vlastně vyroben obal. S potem ve tváři a hrůzou v očích jsem přímo zírala na symbol tři šipek, v jejichž středu byla zkratka PVC (pro obaly vyrobené z PVC se také používá číslo 3).

Informaci o obalovém materiálu (tzv. identifikační kód) bychom měli nalézt na většině zabalených potravin či na ostatním zboží. Identifikační kódy by nás měly varovat před nákupem těch potravin (či jiného zboží), jejichž obaly zatěžují životní prostředí a ohrožují i zdraví člověka.

Proč bychom se ale měli potravinám zabaleným do PVC vyhýbat? Dle nejnovějších testů, které nechalo zpracovat sdružení Arnika, byla totiž opět v těchto obalech potvrzena přítomnost zakázaných škodlivých látek.

Chemické rozbory, které na žádost Arniky provedl Institut pro testování a certifikaci, a.s. ve Zlíně (ITC), odhalily u několika náhodně vybraných PVC obalů přítomnost značného množství 4-nonylfenolu - látky, jež je známá svým negativním vlivem na hormonální systém člověka a není povoleno ji používat při výrobě obalů na potraviny.

Chemické analýze bylo podrobeno celkem 10 obalů potravin, zakoupených v různých obchodech. Přítomnost nonylfenolu byla zjištěna ve čtyřech případech, vždy u obalů z měkčeného PVC. „Například v obalu listového těsta od firmy Šetra s.r.o. se zjistilo přes 800 mg/kg nonylfenolu. Rekordní obsah této látky pak byl detekován v obalu od kuřete, které na trh dodala akciová společnost Xaverov. V tomto obalu laboratoř naměřila koncentraci 1618 mg/kg…“(z tiskové zprávy Arniky).

PVC je značným znečišťovatelem životního prostředí i kvůli látkám zvaným dioxiny. Vznikají například  spalováním PVC či jiného odpadu obsahujícího chlorované látky (ve spalovnách či při požárech na  skládkách, bohužel i v kamnech některých z nás).

Dioxiny mohou také vznikat jako vedlejší produkt při chemické výrobě, kde se používá chlór - při výrobě pesticidů, bělení papíru chlórem apod. Dioxiny a příbuzné látky jako DDT či polychlorované bifenyly (PCB), označované jako perzistentní organické látky (POPs) již ve velice malých dávkách způsobují hormonální poruchy, ohrožují reprodukci živočichů včetně člověka, mají na svědomí poškození imunitního systému a některé z nich způsobují rakovinu.

Sedmdesát kilo vážící člověk by podle WHO (Světová zdravotnická organizace) za den neměl přijmout více jak 70 - 280 pg TEQ dioxinů a dioxinům podobných PCB. Toto množství přibližně obsahuje například sedmdesátigramová porce sumečka amerického z Josefova rybníka u Milovic.

Pokud se tedy nenecháme zlákat chutí obsahu, zkontrolujeme obal a využijme náš vliv člověka jako spotřebitele a zákazníka, omezíme produkci něčeho, co na trh nepatří.

Na webových stránkách Arniky je také možné nalézt seznam potravin balených v PVC.

Zdroj:

http://www.toxickelatky.arnika.org/dioxiny

http://www.arnika.org/tiskove-zpravy/pruzkum-arniky-prokazal-kontaminaci-obalu-potravin-zakazanymi-toxickymi-latkami

http://www.ekoporadna.cz/wiki/doku.php?id=spotrebitel:co_znamenaji_znacky_na_obalech_trisipkovy_symbol_panacek_odhazujici_do_kose

http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=1043117