Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoušť
Autor
Amanda
Proč, i kdyby tu teď byly stovky lidí
cítím se jako malé dítě,
které jediným krokem zapomnělo cestu zpátky.
Bloudí, hledá
duši mu zraňují
zoufalé výkřiky
nikdo ho však neslyší...
Je mu zima,
s nepopsatelnou úzkostí se dívá
vstříc paní Noci.
Každý zvuk vnímá tisíckrát hlasitěji,
přináší mu bolest,
jako když probodneš srdce jedovým šípem,
bolest která nepřichází,
prostě tu je a stále se prohlubuje?
Stále jde?
Už ani neví,
kde v sobě bere tu sílu,
vzdorovat té kruté realitě.
Jde
s podivnou připraveností
na pád v každém jeho kroku,
vždyť co už může přijít horšího?
...nekonečná mlha a prázdnota...
Najednou nachází velký ostrý kámen,
dílo plynoucí nekonečnosti času,
obejme ho svýma malinkatýma ručičkama
konečně někdo přijal jeho náruč?
...a mají nač dopadat jeho slzy...