Sny o lítání

Heideggerův klaun udeřil palicí do visící železnice
a roztříštil katedrálu ze skla
zhasla všechna xenonová světla
havran usedl na oltář z betonu

Napřímil jsem mramorovou desku
a vyrazil ke hvězdám
Zatínal spáry do ocelových věží
a jedny hvězdy nechal pod sebou

Padající klavíry přenechme yesterday
Pinky už rozbořil svou zeď
A já bezelstně stojím za tebou
tvé oči mě zrcadlem rentgenují

V ruce hand mou svíráš
a skleněným střepem mi řežeš křídla
Ty netušíš
že i bez nich můžu lítat?

Papírovým letadlem prolítnem noční alejí
Vyhrabeš dead Máchu a já mu vtisknu polibek
roztrháš dopis, co mu leží na prsou
Já jsem had a ty chiméra co mě nese

Pak půjdeme se vysmát šaškům
co mají v rukou opratě loutek
a ze Žižkovské věže přehlédneme bez zájmu
celou Prahu

Šňupni si antrax, ať můžem dál!
Bílá vrána – black swan

Jako kometa za sebou táhnu
střepy zrcadla a slzy matek
Jsem tak nekonečně volný
pojď se mnou trhat televizní antény

Edison rozdává dětem střepy žárovek
a tepny už jsou napnuté k prasknutí
stejně jako blána noci
Tak bubnuj!

Podřežeme tvýho psa
a na špičku Apolla jeho hlavu narazíme
Kryptami chrámu otřásl vlak
a pára vyrazila z prázdných očnic Kristových

Pozři na pierota
ďábelského mima, co předstírá tvou death
Klekni a pomodli se
než ti to udělá zezadu

Kličkujme bublinkami coca-coly
Mořský had nám okusuje palce
a pod hladinou je tak krásně ticho
Hoří ti oči, zmítej se v euforii!

Vyrvi město ze země!
Vrhni ho k nebi!

Vidíš?
Už se ti ztrácí mezi hvězdami
je tak malé a zůstali jsme tady spolu
sami...