Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUvnitř
Výběr: Print
19. 02. 2010
21
12
2761
Autor
Marcela.K.
nemohu změřit rozpětí dokud dýchám
nemám křídla
a paže krátké
je příliš vysoko
jakoby se nechtěla urousat
nedosáhnu na hvězdy
jen pomalu splétám konečky všech pramenů
na prstech mám rozmazanou noc
utírám si je o tváře
a čekám
až se mě dotkneš
namaluješ mi stříbrné stíny jazykem
nemohu zavírat oči
rdousit slova
plivat myšlenky
nakonec tě vždycky stejně obejmu
vydělím sny dvěma
a svážu ti ruce
k sobě
12 názorů
Marcela.K.
23. 06. 2010Marcela.K.
21. 03. 2010
Já bych to krátila... :) Ale to je tím, že mám ráda stručnost... přesto... je to moc moc krásné. A víc nenapíšu ani ťuk.... Vlastně jo...Tip.