A jejich jménem budiž Prokletí

Ač chtěl bys bolet, bolest nepřichází

Před pouští a mořem to tvoje pitomé ptaní

Tak dávno, ten čas tisíckrát znaných frází –

Sladké ovoce není a nikdy nebylo, jsme potrestaní

Bez libry v kapse na špinavém kavalci

Ta špína nás očistila od doby vtíravého rána

Ubožejší než všichni malomocní žebráci

Nadutí městem jsme neuctívali pána

A chtěl bys bolest, jedinou připomínku života

Neviděl jsem tě od dob šibala Londýna, ale

Viděl jsem milence, bytí to podivného pilota –

Takhle, můj nenávistný, skvostný Bože, ti dávám vale.