NOC V OBCHODNÍM CENTRU-6

Kuneš seděl za stolem, na němž bylo postavené malé zrcátko. Do něho upřeně hleděl a několikrát si pokoušel nalepit velkou náplast na bolavý nos.

„Já budu mít nos jako kliku vod blázince!“ vyhrkl a Horák, co skoro ležel na sklopeném opěradle židle, se jen potutelně pousmál.

„To je teda dneska noc!“ mínil naštvaný Kuneš a přitom se pozorně zadíval do zrcátka, v jehož odraze viděl na panelu za sebou rozblikané červené světlo.

„Sakra, proč bliká to červený světlo!?“ vyhrkl tázavě a otočil se.

„Co se divíš? V garážích máme spuštěný vodsávače. Ty se musej vypnout!“ řekl Horák.

„Tak já je vypnu!“ mínil Kuneš a začal na panelu mačkat několik tlačítek. Za okamžik Horák vytřeštil oči, jelikož spatřil na dvou obrazovkách prostor garáží, kde lidé začali mít rozcuchané vlasy a začali se roztodivně pohybovat.

„Ježíšmarja! Vypni to! Způsobil si v garážích strašný průvan!“ vykřikl.

„Cože!?“ vyjekl zděšeně Kuneš a začal opět mačkat tlačítka. Křik nadávajících lidí v garážích ustal, ale náhle se spustilo naplno odsávání přímo v místnosti, kde se oni dva nacházeli.

„Co to děláš!“ vyjekl Horák, když pocítil prudké proudění vzduchu. To mělo za následek, že všechno lehčí ze stolů bylo smeteno a všelijaké papíry začaly létat všude možně.

„Vypni to!“ řval Horák, který se na židli pojednou zcela zvrátil, přepadl přes sklopené opěradlo a následně se praštil hlavou o skříň. Kunešovi se ve zlomku vteřiny otřelo několik papírů o hlavu a v prudkém náporu vzduchu, jenž se dal přirovnat k silnému větru, zavrávoral a obličejem dopadl na část železného panelu. Přitom se opět praštil do nosu a bolestně vykřikl.

„Tak to vypni!“ ječel Horák, jemuž se podařilo vstát, ale přitom vrazil ramenem do horní části skříňky, na níž byla kytka s květináčem. A ten se vzápětí přemístil na něho.

„Do prde…!“ zařval a sjel při skříňce na podlahu drže se za hlavu.

 Naprosto vyděšený Kuneš začal zuřivě bušit do všech tlačítek, načež se rozsvítilo několik dalších kontrolek. Současně začalo něco pronikavě houkat, což ho přivedlo k naprostému zoufalství.

„Zmáčkni ten červenej čudlík!“ vykřikl Horák, který ležel na podlaze s hlínou všude na hlavě i v ústech.

„Von nefunguje!“ vyjekl Kuneš.

„Stiskni ho pořádně!“

Kuneš jej tedy zmáčkl vší silou, co měl v prstě a vzápětí v místnosti zablikalo světlo, v panelu se zajiskřilo, přičemž Kuneš vyjekl. V následujícím okamžiku narazil nohama na židli, na ní dopadl, zatočil se na ní a vzápětí z ní spadl. Hlavou dopadl do odpadkového koše, který se převrátil, a on se poté rozplácl na podlaze s připláclým nosem ve vnitřku koše. Mezitím v místnosti zhaslo světlo a ve tmě se začaly ozývat sprosté nadávky.

KONEC ŠESTÉ ČÁSTI