Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se1873 - 1875
27. 02. 2010
1
5
624
Autor
Su-real-Zuzana
Stále častěji mám divnou potřebu
Vyjadřovat se mrtvým jazykem.
Psát o vodě, dřevácích. O chlebu.
Nehledat díry ve stěnách, jak je zvykem.
Vidím jen horko a slunce, a poušť, jen mou
Nemyslím na tebe, o to neměj strach
Nezabývej se mou potřebou, mou tmou –
To je to pravé slovo. Tápej v temnotách! –
Chodím teď do kostelů
A plivu na Marii, tu kurvu zbožných davů
Osahávají mě ruce kazatelů
Víš to rád? - Zatím sbohem a střez se dobrých mravů.
5 názorů
ten konec....no nevim....jistě je to efektní a silný...ale přijde mi to prvoplánový, zbytečný...možná to jen nechytám...
Hesiona: a co takhle:
a plivu na zbožné davy ,
co by se kurvily
i s Marií?
Chtěla jsem napsat moc dobrá báseň, ale dotkla ses Marie, a tu urážku nepřekousnu. Znechutila mi celý zbytek.