Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seto jen já...
03. 03. 2010
16
12
2838
Autor
Marcela.K.
stále se směješ
a já marně bloudím pamětí
zima zavála i barvu tvého hlasu…
taje
slunce si chystá pastelky
olizuje střechy
čeká
až jarní déšť omyje zem
to jen já
okusuji stále dokola
své hloupé nápady
plné strachu
černobílá jsem
bojím se
že ji ztratím
a nezůstane mi nic
usínám
šimráš mě na krku písmenky
r o
z d a v e j
b u
d e
j í
v í c
12 názorů
blboun nejapný
02. 04. 2010
Snědli jsme je jednou v Novém Bydžově na autobusovém nádraží; předtím jsme jimi na boční okénka autobusu malovali kukačkové hodiny s digitální kukačkou. A pak se ten autobus zase rozjel...
Marcela.K.
04. 03. 2010
Připomnělo mi to (nevím proč) jedny dětské pastelky. Byly barevné, ale kreslily všechny hnědě; byly totiž čokoládové :-)