Taneční.

díky

Tomu já říkám poezie! :D

A když paprsek nezáří... když je tma... on tančí stále.. ne nehraje to ten paprsek... to mu hraje ten pohyb... ten pohyb té ruky jak zasíná ty světla... a on přesto poté ještě tančí... a ěkdy Ti vtančí až do hrobu.. neboť je jí s Tebou skvěle... TiP

Prach tančí, má nohy, a i kdyby ne, rozhodně "ospale". Dávám tip, ale ne ledajaký. Takový větší, není to z donucení, ono se mi to zamlouvá a navíc teď ten prach vidím tančit též... možná, až se zmení v mé šušně, ho donesu k tomu tančícímu prachu a budou tančit spolu... i když ta o de mně bude obezní soplem... Takže tip... ***

Haiku to rozhodně není, ale líbí se mi, jak je obraz pěkně vylíčený. *t*

Děkuji za návštěvu

T*

Tak to berte jako miniaturu, nebo blbůstku:)

Aha, děkuju za vysvětlení

Protože haiku nemá čerpat ze tvých pocitů, ale z toho, co je, v přítomném okamžiku. Prach je prach, ospalým tanečníkem je pouze ve tvé představě. Prach se tedy vznáší, je unášen, větrem zvířen atd. Proto je haiku těžké, protože když napíšeš jen, že "prach víří", nemá to zase potřebný přesah. :-)

Paulart: Proč nemůže rozvířený prach evokovat ospalý pocit?

Prach netančí, nemá nohy, a i kdyby, rozhodně ne "ospale".

t*

haiku ? kdeže