Mír v limbické krajině

 Dávám ti svobodu, dej mi svobodu,
nebo mě obejmi pevně.
Místo svazující lásky, sahajíc do hrobu,
dávám ti klíč od dveří ke mně.
Můžeš ho zahodit, měl bys ho schovat,
přesto čekám, že otevřeš dveře.
Políbíš princeznu, budeš ji milovat,
prosekáš šípkové keře.
A kdybys váhal mě zachránit z vězení,
méně náročnou cestu si zvolil,
pak část mého srdce v led se promění,
jako bys z olova odlil.
V ledovém spánku počká tam na tebe,
až zatoužíš překonat překážky.
Jenom odvážní půjdou do nebe 
a není odvahy bez lásky.