Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSpával jsem léta
Autor
snake_01
Spával jsem léta…
Spával jsem léta v papírovém domku svědomí
A vždy když přišel déšť
Já modlíval se za slunce
A nezkalený skleník ranních mlh.
Ale ta voda která prosákla si zanedlouho
vyhloubila studnu; A já pil
neboť jsem nabyl vědomí že jinak zákonitě
musím zemřít žízní.
A ušlo mi že podstatná je vůle
Čistá substance mysli Spíše
Než bídná konstituce těla.
A ušlo mi že byly to spíš myšlenky
Které mě o půlnocích vyrvávaly spánku
A bubnovaly na chatrnou střechu mého domu.
Že nebyly to trámy které podpíraly stěny
Ale jen krystalické pavučiny snů
Starého mýtu o čistotě bytí.
Morgana strachu obtáčela dlaně
A kouřový ocas zmije zbabělosti
Mě pálil z němých úst.
Měl jsem však brzy najít jak je snadné
Překročit ten práh.
Já hlupák očekával pachuť sirných květů
Venku zatím prosvítalo slunce
A kabaretní maskér vítr
Roztáčel němohru listů v korunách bříz
-
Loutky čmeláků souložily s květy petrklíčů
A fantom volnosti spolkl všechny klíče
Od těsného kabinetu rozumu a srdce
-
Snad za to může touha po slepotě
Ta čistě pragmatická lenost
Dívat se a vidět.
Teď čistá hladina mi zrcadlila cizí tvář
O níž jsem zanedlouho zjistil
Že je moje
A trvalo jen chvíli nežli počáteční zděšení
Vystřídal tupý zvyk.
Modlím se k tobě Pane s upřímností srdce
Za úsvit plamene
A za hnilobu spánku.
Spával jsem léta v papírovém domku svědomí
A ušlo mi že málo
Neznamená
Nic.