Cykly

Všechno leží pode mnou,

jsem král

a život je pouhý prostor k uplatnění

návodů, kterým po přečtení stojí v cestě

již jen panáček drobečký - vůle,

nořím se do rozdrolené tmy

a zjišťuji, že potřebuji kouřit, protože

na obloze není jediná hvězda.

Hvězdou jsem ale já,

buď mou planetou,

a když nebudeš, stále hřejí oči

na dně dalekohledů.

Až pak zjistím, že jsem to

celou dobu nebyl,

že jsem řezal do vlastního,

lezu na zemi po čtyřech

a hledám rozsypané,

zaháním myšlenku trestání se

beru si červené a žluté karty a

stavím z nich lásky hrad -

teď už doopravdy,

protože nebýt sám, to vždycky

znamená stavět,

ale jakoby jen na ty stěny

někdo házel hrách,

odcházím zklamán,

všechno leží pode mnou,

jsem král

a život je pouhý prostor k uplatnění...